PRAHA – Mnozí lidé stále tápou v tom, jakým způsobem likvidovat různé obaly od sprejů. Ty při nesprávném třídění mohou poškodit zařízení v pražských spalovnách a způsobit dokonce požár nebo zranění lidí kolem. Kam tedy s prázdnými lahvemi od deodorantů, laků na vlasy nebo třeba repelentů?
Velký problém způsobily prázdné či poloprázdné natlakované obaly od sprejů například letos 20. října v areálu Pražských služeb Pod Šancemi. V lisu na kovové obaly se jich nahromadilo obrovské množství, následně tyto nádoby explodovaly a vypukl požár. „Poškozená linka byla mimo provoz skoro měsíc, vzniklé škody se pohybují odhadem v řádech stovek tisíc korun. Podstatné je, že se nikomu z občanů ani pracovníků naší společnosti naštěstí nic vážného nestalo. Za celé čtyři roky, co linku provozujeme, se podobně závažný incident nikdy nepřihodil,“ uvedl ředitel Závodu odvozu a recyklace odpadu Zdeněk Pajk.
Staňte se členy FB skupiny Život v Praze a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Místo do kontejnerů na kovové obaly, kam lidé prázdné natlakované lahvičky házejí, patří podle mluvčího Pražských služeb Alexandra Komarnického tento typ obalů do směsného komunálního odpadu, tedy do běžných černých popelnic. „Třídící linka v malešické spalovně si s nimi poradí bez problémů,“ vysvětluje mluvčí. Rozhodně tedy neplatí, že by se lidé měli řídit tím, že jde o obal kovový. „Důležitější je to, že jde o nádobky pod tlakem, které mají i na obalu uvedeno, že nesmějí přijít do kontaktu s otevřeným ohněm či vysokými teplotami a nelze je ani prorážet, jinak hrozí exploze,“ dodává Komarnický.
Velké nádoby pod tlakem patří do míst zpětného odběru
Samostatnou kapitolou jsou podle mluvčího Pražských služeb větší natlakované obaly, jako jsou objemnější plynové kartuše k vařiči, hasicí přístroje či propanbutanové, kyslíkové nebo héliové lahve. Ty nelze házet ani do popelnic na směsný odpad, ale je potřeba je odnést do míst zpětného odběru, některých kovošrotů, na čerpací stanice a do specializovaných firem. Důkazem toho, co mohou způsobit, pokud je lidé vytřídí špatně, jsou třeba události z 15. nebo 22. října letošního roku, kdy pracovníci ZEVO Malešice zaznamenali exploze tlakových nádob v kotlích číslo 2 a 3. „Kovové zbytky přelétly do výsypek pod druhým a třetím tahem, proto jsme je mohli vytáhnout a prohlédnout. Podle všeho mělo jít o dvou kilogramovou lahev s oxidem dusným na výrobu šlehačky. V jiném případě pak o kyslíkovou bombu, zřejmě pozůstatek doby covidové,“ myslí si ředitel spalovny Aleš Bláha. Podle něj záleží na tloušťce stěny a materiálu, ze kterého je tlaková láhev vyrobena. Často totiž nejde o měkký hliník, ale tvrdou ocel. Případný výbuch pak z tlakové láhve udělá zbraň podobnou granátu, jejíž střepiny ničí vše kolem. Výpadky jednoho kotle malešická spalovna nahradit dokáže, pokud by se však kvůli explodujícím tlakovým lahvím ocitla mimo provoz úplně, veškerý komunální odpad z Prahy by musel být odkláněn na skládky. I na to je dobré při likvidaci těchto obalů myslet.
Za špatné třídění hrozí postih
Vzhledem k výši škod, které vybuchující tlakové lahve ve spalovnách působí, není divu, že jejich nesprávné třídění může být klasifikováno jako obecné ohrožení z nedbalosti. V současnosti už Pražské služby dokonce předaly vyšetřovatelům stopy, vedoucí k dopadení podezřelých. „Důrazně proto znovu žádáme občany, aby žádné tlakové nádoby neházeli do popelnic, ale aby je odevzdávali na místech zpětného odběru. U řady z nich, třeba propanbutanových, je možné prázdnou zálohovanou lahev vrátit, nebo ji nechat znovu naplnit. Prosíme, aby si to lidé vždy ověřili u výrobce nebo prodejce. Tento druh odpadu prostě není možné jen tak někam odložit bez rozmyslu,“ uzavírá tiskový mluvčí Pražských služeb.