BRNO-VENKOV – Rajhrad je známý svým klášterem a památníkem písemnictví. Jeho historie je však mnohem starší a významným písmem se v něm zapsalo také období Velké Moravy. V březnu a dubnu tam uskutečnili pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Brno záchranný archeologický výzkum, který přinesl nové poznatky o velkomoravském hradišti
Archeologové našli v Rajhradě pozůstatky velkomoravského hradiště. Toto hradiště se rozkládalo na ploché terénní vlně oválného půdorysu, která byla situována při levém břehu původního toku řeky Svratky. Jeho prostor byl ovšem značně poničen při budování a přestavbách benediktinského kláštera. Rozsah opevnění se podařilo zrekonstruovat na základě plánu stavitele Josefa Anneise z 18. století, na němž zachytil dnes již zcela odstraněné valy. Menší archeologické výzkumy v 50. a 60. letech 20. století zde odkryly pozůstatky požárem zničené dřevohlinité zástavby z 9. a počátku 10. století, a zbytky hradby s čelní kamennou zdí, která ale jednoznačný datační materiál neposkytla. Předpokládá se, že tato hradba musela vzniknout v souvislosti s bohatě doloženým velkomoravským osídlením. Archeologové doufají, že otázku stáří opevnění rajhradského hradiště pomůže vyřešit dendrochronologická analýza odebraných vzorků z dřevěných prken.
Staňte se členy FB skupiny Život v Jihomoravském kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Záchranný výzkum byl vyvolán těžbou zeminy pod jezem Rajhrad na pravém břehu řeky Svratky, která byla potřebná pro údržbu nedaleké protipovodňové hráze. V částečně sníženém terénu byla zaznamenána koncentrace kamenů, jejíž umístění odpovídalo předpokládanému průběhu zničeného valového opevnění hradiště. Příčná sonda potvrdila, že se skutečně jedná o zbytky kamenné zdi. Pozůstatky zdi mají šířku minimálně 10 metrů a ležely na nezasaženém terénu nadložních vrstev, který jižním směrem vně hradiště sice mírně klesal, ale příkop zde nebyl zachycen. Více informace najdete zde.
