Warning: Attempt to read property "post_excerpt" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 392
Warning: Trying to access array offset on value of type bool in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394
Warning: Attempt to read property "post_title" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394
Na Zámeckém vrchu mezi Lanškrounem a obcí Rudoltice se nachází Zámeček – a je to jedno z nejzáhadnějších míst v naší republice. Na první pohled není tato stavba s jednou věžičkou ničím zvláštní, ale kdysi míval Nový zámek mnohem honosnější podobu.
Nešťastná historie kdysi výstavného zámku
Plány na stavbu zámku zhotovil známý italský architekt Domenico Martinelli pro Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna (1657 – 1712), majitele panství. Stavbu zdí vedl taktéž Ital, stavitel Antonio Salla. I přes přerušení stavby v období války o dědictví španělské, proběhlo předání dokončeného zámku 25. června 1712 – čehož se bohužel již kníže Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna nedožil. Zemřel 15 dní předtím ve Vídni. Kníže přežil své děti, proto majetek rodu přešel na druhou linii Lichtenštejnů. Budovu Nového zámku však nečekalo nic dobrého.
Výstavný zámek začaly ničit požáry. V roce 1714 při opravě střechy dělníci špatně uhasili ohníček, ze kterého vznikl obrovský požár a celý objekt byl velmi poškozen. O počtu požárů panuje v historii zámku trochu zmatek, ovšem je doloženo, že roku 1717 se začal zámek opravovat. Znovu však byl poškozen požárem v roce 1719 od úderu bleskem.
O historii zámku mezi druhým a třetím požárem se toho ví jen málo. Každopádně v roce 1754 došlo z neznámé příčiny k třetímu požáru, po kterém se rozhodl knížecí rod nechat zámek strhnout – demolice probíhala pravděpodobně od roku 1766 nejméně do roku 1785.
Počet požárů během tak krátké doby je opravdu nezvyklý. Když byl zámek téměř srovnán se zemí, zůstala z něho jen jedna třípatrová věž a zbytek zámeckého sklepení, které je nyní nejstarší částí Zámečku.
Prohlídka rozsáhlých zámeckých sklepení
V podzemí je přístupných asi 1000 metrů čtverečních, což jsou asi 2/5 původních sklepení. Sklepení bývala pod celým zámkem v hloubce šesti metrů pod povrchem.
V ještě větší hloubce se také údajně rozbíhají tajné chodby, jedna z nich prý vede až do lichtenštejnského pivovaru v Lanškrouně. Podzemní prostory jsou skutečně rozsáhlé a na tak malý Zámeček obzvlášť: mimo hlavního sálu je tu ještě deset sklepení i dlouhá chodba.
V prostředním sklepení je zvláštní výklenek, do kterého možná byli v minulosti zavíráni lidé za trest. Snad proto se tu řada návštěvníků necítí dobře. Jak uvádí kastelánka paní Šerkopová – někteří návštěvníci jsou doslova vyděšení a prchají pryč, jiní cítí něčí přítomnost, ale někteří jsou zase doslova nadšení.
Zámeček již navštívila řada milovníků záhad a také senzibilů – shodli se na tom, že je Zámeček obklopen působením nějakých neznámých sil. Pocity děsu a hrůzy zažívají v celém objektu i návštěvníci. Popisují divný pocit, jako by za nimi někdo šel nebo stál, jiní zase slyší zvuky a klepání. Potvrzené to zatím není, ale říká se, že se u zámku mělo nacházet popraviště – od toho by mohlo vzniknout energetické pole, ovšem negativní.
Fotografie sklepení
Fotografie, které paní kastelánka vytvořila ve sklepení, jsou fascinující – mlha na nich vykreslila neobvyklé obrazce. Jak se zdá, každý v nich vidí něco jiného, tak jako tak je to nevšední zážitek. Na Zámečku se také na různých místech objevují obličeje – ať už je to v omítce nebo ať už vystupují ze zdi.
V jednom ze sklepení jsou na jedné zdi dvě větší malby – je to kostlivec a skica nahé ženy. Jsou to obrazy vytvořené jílovitou hlínou. Zámecké sklepení nevydává svá tajemství lehce, ta nejzajímavější místa jsou zasypána tunami suti nebo neprodyšně zazděna a nezbývá než doufat, že se někdy přece jen podaří udělat zde pořádný průzkum.
Pověsti i současnost
Ve velkém sále prý při stavbě praskaly již postavené zdi. Zlý správce Rieder dal údajně čtyřem zedníkům do pití uspávací prostředek a pak je nechal zaživa v každém rohu zazdít. Ďábel prý přijal tuto oběť a praskání zdí ustalo. Pravdivost této pověsti ovšem samozřejmě není potvrzena.
Místní dobrovolná průvodkyně a kastelánka paní Krasava Šerkopová touží prokázat existenci místností údajného druhého sklepního patra podzemní chodby, která měla z města k Zámečku nebo k něčemu, co tam stálo předtím, vést – tak o tom opakovaně vyprávějí pamětníci.
Současný provoz s prohlídkami věže i sklepení byl zahájen po částečných opravách 7. 7. 2007 a trvá dodnes. Zámeček v současné době vlastní p. Přemysl Kokeš a p. Jiří Vávra, je v jejich spoluvlastnictví. Opravy zatím nepokračují, sponzoři se na tak strašidelnou stavbu nehrnou, snad ale bude mít Zámeček v budoucnu více štěstí.
