Mladá Boleslav – Skromný a pracovitý, takový byl Václav Klement, spoluzakladatel současné automobilky Škoda Auto. Platil za mimořádně schopného, náročného manažera s širokým rozhledem, ale také za úspěšného závodníka a velkorysého mecenáše. Bez něho by Škodovka nebyla tím čím dnes je.
V pátek 16. října 1868 se ve středočeských Velvarech narodil Václav Klement. Po absolvování pětileté obecné školy nastoupil do učení na knihkupce. V té době se nadchl pro jízdní kola. Zřejmě v roce 1883 nastoupil Klement jako příručí v mladoboleslavském knihkupectví, které o osm let později odkoupil. Přivydělával si totiž svým hobby, cyklistikou. Nabízel jízdní kola rakouských, anglických a německých značek.
Na založení společného podniku, pro opravy a později výrobu jízdních kol, se Klement dohodl s turnovským mechanikem Václavem Laurinem. A tak v prosinci 1895 zahájili v Mladé Boleslavi „Na Hejtmance“, v Benátské ulici č.p. 149/III, svoji činnost v přízemní dílně o ploše 120 m2.
Klement měl na starosti obchodní záležitosti. V říjnu 1896 zavedl výhodný prodej na splátky a výrobky osobně propagoval. Pracoval od pěti hodin ráno do jedenácti večer. Jeho manželka Antonie v prvních třech letech podnikání, vykonávala veškerou administrativní práci ve firmě.
Již na jaře 1896 odstartovala ve firmě Laurin & Klement produkce bicyklů Slavia. Václav Klement byl vizionářem a společnost L&K pod jeho vedením patřila celosvětově k průkopníkům moderně koncipovaných „motorových dvoukolek“. 18. listopadu 1899 Klement na Bubenské dráze v Praze představil první dva modely motocyklů Slavia.
Osobně je prezentoval i v zahraničí, sám motocykly skvěle ovládal, patřil k úspěšným závodníkům.
Produkce motocyklů firmy L&K již převažovala nad jízdními koly a tak jejich výroba byla v březnu 1905 ukončena. Bylo třeba uvolnit výrobní kapacity. Na popud V. Klementa se totiž intenzivně pracovalo na vývoji automobilu vlastní konstrukce. Ten byl představen veřejnosti v závěru roku 1905.
Přes silné vlastenecké cítění budoval Klement úspěšný mezinárodní tým z výrazných osobností. A tak se mladoboleslavská automobilka stala jedničkou v rámci rakousko-uherské monarchie a úspěšně se etablovala na desítkách zahraničních trhů.
Generální ředitel Klement byl všeobecně respektovanou osobností. Byl skromný, ale zároveň na sebe i své spolupracovníky velmi náročný a současně se pyšnil silným sociálním cítěním. Ve složitém období první světové války se mu podařilo vyreklamovat zpět do továrny většinu zaměstnanců, kteří byli odvedeni na vojnu. Jím vedená společnost podporovala také rodiny vojáků a akutní nedostatek potravin řešila zajišťováním proviantu pro své osazenstvo. Po první světové válce čelil ztrátě tradičních exportních trhů i rozpadu monarchie, mimo jiné, i finančně výhodnou výrobou leteckých motorů.
Další rozvoj firmy po ničivém požáru mladoboleslavské továrny z léta 1924 se v roce 1925 podařilo zajistit vstupem silného strategického partnera, plzeňské společnosti Škoda. Generální rada Klement výrazně pomohl k vybudování moderně řešené mladoboleslavské továrny s pásovou výrobou, díky svým zkušenostem a poznatkům, které získal v roce 1927 na své studijní cestě do USA.
Značka Škoda se na sklonku života svého spoluzakladatele pevně etablovala na pozici největšího výrobce automobilů v Československu. Václav Klement zemřel 13. srpna 1938, v nedožitých 70 letech Svého společníka v podnikání a především blízkého přítele Václava Laurina přežil takřka o osm let. Bydleli v Husově ulici č.p. 237 a 208, ob jeden dům. V těsném sousedství se nacházejí také jejich hroby na mladoboleslavském hřbitově.
Nejen vše o zajímavé historii Škoda Auto, ale mnohem víc, nabízí stálá expozice nového muzea v Mladé Boleslavi. Jedinečné historické vozy, originální dokumenty zakladatelů firmy, filmy a dokumenty z dob počátků automobilismu – to vše a ještě mnohem víc naleznete v expoziční části „Evoluce“. Sekce o rozloze 845 m² tvoří největší samostatnou část nového ŠKODA Muzea. Zve návštěvníka na fascinující cestu historií automobilky ŠKODA. Do „Evoluce” lze nahlédnout také skrze prosklenou stěnu z podloubí.