Na chrámové varhany mohou hrát žáci v benešovské ZUŠ

BENEŠOV – Hra na chrámové varhany je nejen velmi náročná, ale také velmi krásná. Je v oblibě už mnoho staletí a zájem o varhanní koncerty nepolevuje, dalo by se říci, že naopak vrůstá. Studium hry na na tento vzácný nástroj je ale velmi těžké a ani vstupní náklady nejsou nejnižší. A to nemluvíme ani o varhanech chrámových! V Benešově se ale nezalekli vyšší pořizovací ceny, ani nezájmu ze strany žáků, a již druhým rokem jsou jejich kurzy obsazené.

Tento nástroj patří mezi největší a mechanicky nejsložitější hudební nástroje. Předchůdci tohoto nástroje byly Panova flétna a dudy. Dlouhá staletí usilovného zvětšování a zdokonalování dala vznik „královskému“ nástroji, který zdobí největší katedrály světa stejně jako malý venkovský kostelík. Jsou nadále budovány i v moderních koncertních sálech. Takovéto nástroje jsou velmi drahé a velmi náročné na prostor.
Největší službu umění vykonaly varhany v době hudebního baroka, kdy se na ně provozovaly velkolepé koncerty. Ale hlas varhan neztratil své kouzlo ani dnes. Důkazem jsou beznadějně vyprodané varhanní koncerty ať v koncertních síních s moderními nástroji nebo v chrámech s historickými nástroji. Pro varhany psali hudbu skladatelé všech dob. Johann Sebastian Bach v období baroka, Antonín Dvořák v době romantismu či Petr Eben v moderní hudbě. A každá doba měla také své slavné varhaníky a stavitele těchto nástrojů.
ZUŠ J. Suka v Benešově zakoupila od italské firmy Viscount digitální chrámové varhany. Tento nástroj disponuje třemi manuály a nožním manuálem. Je umístěn v koncertním sále ZUŠ. Ke hře musí varhaníci zapojovat nejen ruce, ale postupně i nohy. Kromě prstokladů se děti v umělecké škole učí i správnému nohokladu. Při hře varhanních skladeb je zapotřebí čtení tří notových osnov, což není vůbec jednoduché. Hře na chrámové varhany tu vyučuje paní učitelka Daniela Veselá a pan učitel Ctirad Sedláček.