ČESKÉ BUDĚJOVICE – Obyvatelé jihočeské metropole budou moci v nejbližších letech využít ekologického vytápění z Jaderné elektrárny Temelín, začala totiž výstavba šestadvaceti kilometrového tepelného napáječe. Zajímalo nás, kdy se českobudějovičtí dočkají vytápění touto možností a zda například ušetří.
Energetici mají v plánu, že poprvé by se mohlo město ohřát v topné sezóně 2020/2021, výstavba by tedy měla trvat necelé dva roky. Podle našich informací budou práce probíhat v prodloužených směnách, a to včetně víkendů. „Pro nás je to samozřejmě prioritní akce, na kterou jsme vyčlenili podstatnou část svých technických a realizačních kapacit a nasadili klíčové pracovníky. Termín výstavby je napjatý, ale reálný. Ostatně potvrzují nám to i naše zkušenosti s výstavbou tepelných sítí v souhrnné délce stovek kilometrů,“ uvedl Michal Hrubý, generální ředitel společnosti, která výstavbu horkovodu provádí. Vystřídá se na ní zhruba padesát až osmdesát pracovníků.
Stavební práce by neměly narušovat plynulost dopravy v okolí, protože budou probíhat v dostatečné vzdálenosti od silnice. „Křížení horkovodu se silnicí se obejde bez zásahu do povrchu komunikace. Pod komunikaci se dostaneme pomocí takzvaných protlaků. Speciální stroj vytvoří pod silnicí tunel vyztužený ocelovou trubkou o průměru jeden metr, kterým pak horkovod povede,“ doplnil Hrubý. Jediným úsekem, kdy budou stavaři nuceni zasáhnout i do povrchu silnice, je přibližně stometrový úsek jednoho jízdního pruhu před Hlubokou nad Vltavou ve směru od Týna nad Vltavou.
Podle budějovického primátora jsou temelínské dodávky pro město výhodné z hlediska ekologie, ceny i rozšíření počtu zdrojů tepla. „Nechceme odběratelům zvyšovat poplatky za teplo a nechceme být závislí na ceně uhlí. Při vyjednávání o ceně tepla z Temelína jsme se dostali na srovnatelnou s teplem, které vyrábíme v teplárně. Nebudeme tedy nakupovat dráž,“ zdůraznil Jiří Svoboda. Dalším přínosem horkovodu je ochrana ovzduší. Ročně se totiž ušetří až 80 tisíc tun oxidu uhličitého.
„Temelín bude fungovat prakticky jako jeden z výrobních zdrojů českobudějovické teplárny, zákazníci tedy vůbec nic nepoznají. Temelínské teplo přijmeme v centrální předávací stanici na Vltavě a dál ho rozvedeme prostřednictvím naší distribuční soustavy, která je ve výborné kondici a průběžně do ní investujeme. Na naší straně by tedy přijetí tepla z Temelína mělo proběhnout bez problémů,“ vysvětlil Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.
Temelínské teplo by pak mělo vytápět především českobudějovická sídliště, zejména Vltava, Šumava, Máj a Pražské předměstí.
