KUTNÁ HORA – Členům hornického spolku Barbora se v bývalém dole u Kutné Hory podařil ojedinělý nález. Objevili mechanický dřevěný větrací stroj, s jehož pomocí kdysi havíři odvětrávali podzemí. Torzo dřevěného zařízení se nachází téměř čtyřicet metrů pod povrchem a leží zatopené v desetimetrové hloubce. Podle archeologů jde o mimořádný nález, zřejmě jediný a první na území Evropy.
Během třináctiletého průzkumu se podařilo členům hornického spolku Barbora vyčistit, zprůchodnit a zmapovat bývalý stříbrný důl na Bylance. Při prozkoumávání podzemí už dříve narazili na středověké pozůstatky důlní činnosti, kterými jsou dřevěné podlážky, žebříky či téměř neporušený džbán. Letos v únoru se jim ale po odčerpání vody v hloubení podařilo najít zřejmě zbytky větracího stroje.
„Jedná se pravděpodobně o nález důlního větracího zařízení, jaké známe i z vyobrazení kutnohorského graduálu. Jistotu budeme mít ale až po jeho vyzvednutí, první ohledání ale ukázalo, že půjde o unikát. Obdobná zařízení se u nás ani v Evropě zatím nepodařilo najít,“ uvedl k nálezu Ondřej Malina z Národního památkového ústavu. Dřevěné součásti dolů poměrně snadno podléhají zkáze nebo cílené likvidaci při postupu důlních prací. „Sloužil pravděpodobně k nucenému větrání těch částí dolu, které nebylo možné větrat přirozeným větrným prouděním. Snad je středověkého původu, to znamená z 15. století. Přesné datování je ale cílem plánované dokumentační akce po vyzvednutí,“ dodal Ondřej Malina.
„Zařízení tvoří větší plochý dřevěný kulatý buben vnější skříně s otvorem výduchu. Uvnitř bubnu jsou na centrální ose nasazené dřevěné lopatky větráku, které se ručně roztáčely pomocí kliky. Účelem větráku bylo zajistit lepší cirkulaci vzduchu na nižších patrech dolu, zejména odvětrat nebezpečné důlní plyny, označované dobovou terminologií jako švuby a fouly,“ popsal tvar a funkci historického nálezu archeolog Filip Velímský.
Stroj je stále zatopen pod zemí
Po zběžném zmapování, naskenování a zakreslení museli členové spolku zanechat svůj nález na místě. Na odborné vyzdvižení, provedení dokumentace a zakonzervování nálezu se nyní snaží odborníci získat grant. „Části stroje budou po podrobném zdokumentování celé nálezové situace vyzdviženy, zdokumentovány podrobným 3D skenováním a konzervovány. Bude-li možné větrák po konzervaci znovu sestavit, nabízí se možnost jeho instalace v nějaké stávající muzejní expozici,“ upřesnil plány Ondřej Malina.
Hornický spolek Barbora vznikl v roce 2003 a zabývá se průzkumem, dokumentací a zpřístupňováním starých důlních děl. Věnuje se rovněž technickým památkám vztahujícím se k hornické činnosti. Jeho domácím revírem je Kutná Hora, ale působí i v řadě dalších báňských lokalit.
