V dějinách mnohdy nastaly chvíle, kdy i panovníci potřebovali radu hodnou Radima Uzla. Marie Antoinetta, dcera Marie Terezie, která jako císařovna vládla mimo jiné i našim zemím, se roku 1770 provdala za Ludvíka Augusta, nástupníka francouzského trůnu a budoucího krále Ludvíka XVI. Ačkoliv se po čase své manželce svěřil, že k ní cítí „hlubokou náklonnost“, v loži žádnou iniciativu dlouho neprojevil. Byl tím znepokojen nejen francouzský dvůr, ale i samotná Marie Terezie, která celou ošemetnou situaci sledovala prostřednictvím svých vyslanců a své dceři se snažila radit na dálku. Nic to nebylo platné. Ludvík August si z bohatého milostného života svých předchůdců nebral příklad.
Impotentní manžel?
Roku 1771 Ludvík August ještě stále v loži vedle své manželky tvrdě spával bez jakéhokoliv zájmu o sex. Po roce od svatby se intimní záležitost jejich manželství stala již státní záležitostí! Po dvaceti měsících zůstávala celá věc záhadou, Ludvík August byl podezírán z nemožnosti erekce, a otevřeně se tak hovořilo o jeho impotenci. Co ale mohlo být příčinou? Existovala řada dohadů. Z jakého důvodu nikdo nic nepodnikl, když přece celé mužské pokolení rodu bylo proslulé svou neutuchající žádostivostí? V roce 1772 byl již Ludvík XV., stávající král, velmi znepokojen. Množily se zvěsti o vrozené vadě a nabízela se malá operace, tu však Ludvík August odmítal – bál se jí, jelikož anestézie ještě nebyla používána. Navíc ho sex nezajímal, tak nač to řešit tak drasticky? A tak plynuly měsíce, plynuly roky.
Roku 1774 se stal jako Ludvík XVI. králem Francie. Celá země v té době nemluvila o ničem jiném, než že je král impotentní a Marie Antoinetta po čtyřech letech manželství stále panna! Přitom královna neměla žádnou vadu na kráse. Roku 1775 si o nich posměšné písně prozpěvovala celá Francie. Roku 1777 ale navštívil Versailles Mariin bratr, nám dobře známý Josef II., a velmi se na Ludvíka rozčílil. Po jeho odjezdu se odehrála převratná událost – po dlouhých sedmi letech bylo manželství naplněno, a to dokonce opakovaně! Královna cítila veliké štěstí, jak psala v dopisech. V roce 1778 poprvé porodila, následovalo několik dalších porodů a v roce 1786 se narodil budoucí král Ludvík XVII. (ten však zemřel již roku 1795 ve vězení v pařížském Templu).
Zakázaná vášeň?
Vraťme se ale trochu v čase – v životě Marie Antoinetty se roku 1774 objevil Hans Axel von Fersen, Švéd urozeného původu. Během roku 1778 mu projevovala velkou pozornost, roku 1789 se dokonce stal oblíbencem královských manželů, což zavdalo příčinu k mnohým klepům. Fersen zemřel tragicky až po královnině smrti, byl ušlapán při stockholmském vzbouření lidu. Co mezi ním a královnou ale skutečně bylo? Zachoval se dopis, který ona adresovala právě Fersenovi, pochází z roku 1793 a je psán den před Mariinou popravou. Celý dopis je prosycen vášní a láskou k tomuto muži, kterému podle svých slov nedopřála jedinou noc, čehož nyní trpce litovala. Milostný život s Ludvíkem byl totiž podle jejího psaní první roky jako věčnost v pekle: muka každodenního očekávání a zklamání. Královna nakonec vyjádřila naději – že se jednou s Hansem Fersenem setkají, a to v zámku jejich snů…
