V keltské společnosti měli druidové přední postavení – přesto víme o těchto osobách jen velmi málo, přestože neměly v jiných pospolitostech svého času obdoby. Pojmenování druid znamená něco jako „mnoho vědoucí“ nebo „mnoho vidící“.
Funkce druidů
Jejich vědomosti a schopnosti jim dávaly právo stát nad všemi členy společnosti, tedy i nad vojenskými veliteli a politickými představiteli. Těšili se takové vážnosti, že ve válkách mezi keltskými kmeny mohli vejít na bitevní pole a zastavit boj. Není jasné, jak se dostávali ke svému postavení.
Shromáždění druidů mělo také funkci jakéhosi soudního tribunálu – nejobávanější trest měl náboženský charakter a spočíval v zákazu zúčastňovat se bohoslužeb. Nešťastník byl odloučen od bohů, a tak vlastně postaven mimo společnost. Stýkat se s ním nebo i jen promluvit na něj znamenalo urážku božstev. Z toho vyplývá také moc druidů, mohli vyvíjet nátlak i na kmenové představitele, když se jim postavili na odpor.
Lidské oběti
Jako i jiné starobylé národy, Keltové také přinášeli lidské oběti jako úlitbu bohům. Předpokládá se, že druidové např. ve způsobu umírání oběti četli budoucnost. Význační jedinci kmene také nařizovali obětování jiných lidí kvůli sobě samým. Když byli např. nemocní, obchodovali s bohy: nabídli jiného člověka, aby vykoupili sebe. Podle posledního bádání však nebylo lidských obětí zdaleka tolik, jak se dříve předpokládalo.
Kromě všemožných nauk vynikali druidové také ve věšteckém umění a přisuzovala se jim schopnost budoucnost i ovlivňovat. Krom jiného byli také léčitelé.
Písemné záznamy
Druidové tvrdošíjně odmítali svěřovat své vědomosti písmu. Chtěli si uchránit tajemství svého vzdělání, aby si zachovali moc? Hlavně jejich prostřednictvím se totiž uchovávaly zvyky, obřady, mytologie, historie národa, právo atd. Protože zákony a zvyky nikdy nezapsali, mohli je stále aktualizovat! To by mohlo vést k mylné domněnce, že Keltové neznali písmo – avšak o znalosti písma svědčí např. voskové psací tabulky a rydla hojně nalézaná i na českých oppidech (opevněná sídliště). Druidové jistě písmo znali – přesto přísně zakázali cokoliv ze svého učení zapisovat. Ale pozor! Není pravda, že druidové zakazovali jakékoliv psaní!
Křesťanství se nepodařilo vyhladit všechny stopy předcházejících náboženství, a tak místní bůh, který např. opatroval posvátný pramen či posvátnou horu, se změnil na světce. Také křesťanské kostely se stavěly na místech starých pohanských svatyní, o čemž svědčí pozůstatky nalezené v základech (např. katedrála Notre-Dame).
Druidové a megalitické stavby
Megalitické stavby (včetně Stonehenge) jsou někdy považovány za keltské svatyně. Ale megalitické pomníky, dolmeny a menhiry stály už pár tisíciletí před příchodem Keltů. I oni sami byli patrně udiveni, když je objevili – který národ obrů mohl toto postavit? Protože Keltové nevstoupili do neobydlené krajiny, snad dostali od původního obyvatelstva odpověď. S určitostí nic nevíme, ale je pravděpodobné, že některé z těchto pomníků včlenili do svého kultu.
Stále je však pravda, že kvůli nedostatku písemných pramenů nám i věci zásadní zůstávají utajeny… Jisté je, že zlomení moci druidů bylo jednou z klíčových otázek nastolení římské moci v Evropě. Keltské osídlení u nás je pak samostatnou kapitolou.
