Není úplně jasné, od čeho odvozuje toto haitské náboženství svůj název. Jako původ označení vúdú se uvádí slovo vodun, což v jazycích západní Afriky znamená „duch“ nebo „bůh“. Dále připadá v úvahu označení sekty Waldesiánů z 12. století, která byla obviněna z kanibalismu a uctívání ďábla. Čarodějnicím se začalo proto ve Francii říkat vaudoises – odtud by mohl také pocházet název vúdú.
Původ a bohové
Pravděpodobnější se zdá být první varianta – tento kult byl totiž založen v Africe a přenesen na Haiti otroky. Je směsí afrických a křesťanských přísad a mnozí uctívači chodí i na katolické bohoslužby, aniž by jim to přišlo zvláštní. Je příznačné, že katoličtí svatí jsou ztotožňováni s bohy a bohyněmi vúdú. Když se ze západní Afriky přiváželi otroci, byli vyučováni náboženství křesťanskému – bylo tak pro ně přirozené identifikovat své vlastní africké duchovní dědictví s pro ně novým duchovním světem.
Bohové a duchové se nazývají loa. Než se některý z nich může zmocnit svého uctívače, musí získat svolení od boha Legba. Protože hlídá bránu mezi říší bohů a lidí, bývá vyznavači vúdú ztotožňován se svatým Petrem. Katolické církvi se nepodařilo přesvědčit vyznavače vúdú, že katoličtí světci nejsou totožní s jejich bohy. Jeden stoupenec vúdú prohlásil: „Záležitosti církve jsou vždy záležitosti magické.“
Toto náboženství je také spojováno s tanci navozujícími trans a s rytmickým recitováním, které vede k témuž a k posedlosti loa (tedy bohy a bohyněmi vúdú).
Magie vúdú a zombie
Populární je vúdú spojovat s temnější stránkou – s používáním černé magie, která může způsobit nemoc či dokonce smrt člověka (kdo by neznal např. panenky vúdú propíchané špendlíky). Dalším fenoménem pak jsou zombie. Zombie je oproti našim upírům chodící mrtvolou, tedy jakýmsi lidským robotem. Dnes již známe vysvětlení původu takových zombie.
Tetratoxin je údajně droga používaná při tvoření zombie a získává se z tkání ryby čtverzubce (v Japonsku známá jako ryba fugu). V malých dávkách je to anestetikum, ve větších způsobuje hluboké bezvědomí, případně smrt. Pokud této skutečnosti kouzelník dokázal využít, člověka zdánlivě mrtvého a pohřbeného vykopal a podal mu drogu, která se získává z americké ropuchy aga, a která poskytuje prý ohromnou tělesnou sílu. Dále pak tohoto člověka udržoval opět pod drogami, aby mu sloužil (a také aby si nic nepamatoval). I přes vědecké vysvětlení jsou zombie stále inspirací mnohých filmů.
Říká se, že pokud chce kouzelník dosáhnout větší síly, musí se zavázat, že dodá každoročně ďábelským silám dohodnutý počet duší. Jestliže kvótu nedodrží, z něj samotného se stává zombie.
Ke zvláštním bytostem se kromě zombie řadí také loup-garou (ženský upír, který svoji oběť nekouše do krku, ale řízne mezi prsty u nohou). Dále je to baka – duch černého kouzelníka, který mění podobu na zvíře, plíží se nocí a hledá oběti. Spojení se hřbitovem mají Guede, duchové smrti – jejich šéfem je zlověstný baron Samedi, pán podsvětí a hřbitovů, navíc mistr magie.
Vúdú ovšem nejsou jen temné praktiky – je to náboženství s vlastními etickými hodnotami a životním stylem. Od ostatních náboženství se liší v tom, že v transu se věřící vúdú skutečně stává bohem nebo bohyní… Jak to funguje, nevíme. A záhady přitahují.
