Podzemní sklepení zřejmě využívali maltézští rytíři i příslušníci SS

Tajemný zámek Horní Libchavá nedaleko České Lípy nedá spát mnohým badatelům a hledačům pokladů. Může za to hned několik událostí z dějin: maltézští rytíři, německá posádka za války, temné šachty do hlubin… O zámku se tak rozšířily nejrůznější fámy – že je zde podzemní továrna, skrýš nacistických archivů apod.

Osudy zámku

Od prvopočátku to je renesanční zámek – zásadní bylo 17. století, kdy se stal majitelem Vilém Vratislav z Mitrovic – právě on ovlivnil další osudy této stavby, neboť se stal velkopřevorem řádu johanitů – maltézských rytířů.

V roce 1653 se tak zámek stal řádovou komendou, a to až do roku 1926. (Komenda nebo také komturie je označení pro sídlo rytířského či křižovnického řádu). Roku 1926 byl za první pozemkové reformy prodán. Za druhé světové války patřil pod správu SS.

Na konci války byl na zámku uskladněn archiv ministerstva vnitra z Paříže, narychlo odvezený z Berlína, aby se nedostal do rukou spojenců – ten zde byl později nalezen sovětskou armádou a převezen do Prahy. Po válce získala zámek armáda, která jej využívala až do roku 2003 ke skladovacím účelům.

Poté se zámek dostal do majetku obce Horní Libchavá a v roce 2010 jej zakoupil současný majitel pan Oldřich Kilián. Kromě podzemních prostor, jež budou ještě zmíněny, je raritou zámku jednak etnografická expozice cestovatele pana Kiliána, jednak vlastní divadlo a akce, které zámek pořádá pro děti.

Podzemí

Podzemí zámku je velmi členité, v několika výškových úrovních, je zde množství schodišť a úzkých dveří. Lze tušit, že se tu nacházejí ještě mnohem rozlehlejší podzemní prostory. Zástupkyně majitele paní Kiliánová potvrzuje, že podzemní prostory byly zčásti zasypány, stejně tak některé vchody do těchto prostor. Někteří badatelé jsou tak stále přesvědčeni, že se zde musí skrývat nějaké tajemství, když ne poklad, tak alespoň podzemní továrna či nacistický archiv.

Je snadné šířit smyšlenky, když je nikdo nemůže ověřit – ale stejně tak je snadné vše šmahem rozsoudit… Nakonec – přesvědčit se můžete sami!