Starobylý hrad poblíž Máchova jezera na první pohled vypadá malebně – však zdání klame. Právě tato stavba je považována za bránu do pekel! Jiní tvrdí, že alespoň do jiných dimenzí. Každopádně skrývá hrad Houska spoustu tajemství.
Zvláštnosti hradu i hradní kaple
Předpokládá se, že hrad stál snad již za vlády krále Václava I. ve 13. století. Jak ale uvádí kastelán hradu, pan Miroslav Konopásek, nikdo vlastně neví kdy, kým a hlavně proč a za jakým účelem byl hrad postaven.
Zřejmě ve 14. století byl vyzdoben freskami interiér hradní kaple – tyto fresky jsou plné symbolů a tajemných náznaků. Jednotlivé křesťanské symboly mohly podle specialistů na záhady uzavírat bránu do podsvětí, které se nachází pod hradem. Jiné výjevy (sv. Kryštof, ochránce před zlými mocnostmi a morem) prý zase mohly znázorňovat odvěký boj dobra se zlem. Ovšem přestože se jedná o kapli, nevládne tu poklidná atmosféra – podle pověstí jsou totiž pod kaplí pochovány ostatky zabitých „nelidí“. Kdo to měl být?
V 19. století byl hrad přestavěn a za druhé světové války prý tu oblastní štáb jednotek SS prováděl výzkum zdejšího podzemí. V padesátých letech pro změnu něco v podzemí hledali příslušníci Státní bezpečnosti… V roce 1999 byl hrad zpřístupněn veřejnosti.
Další zvěsti…
Někteří návštěvníci dnes na hradě nepociťují nic obzvláštního – vždyť také tajemné bytosti se nezjevují hned každému – citlivější lidé na Housce ale pociťují úzkost a slyší podivné hlasy, vidí podivné tvory. Podle pověstí se na hradě objevuje přízrak, kterému se říká Černý mnich – má se jednat o astrální bytost v černém plášti a bez obličeje, která mizí ve zdi. Černý mnich je pokládán za skutečného strážce zdejší brány do podsvětí.
A jak je to s touto branou? Podle legendy bývala v minulosti ve skalách pod hradem průrva, z níž podle kronikáře: „rozličné potvory vykukovaly na náš svět.“ Na konci 16. století kohosi napadlo celou věc prozkoumat. Ve vězení tehdy seděl odsouzenec k smrti a tomu bylo nabídnuto odpuštění trestu, podívá-li se do průrvy. Když ho však do ní spustili, prý začal zoufale volat, ať jej vytáhnou. Popisoval, že kvůli neproniknutelnému dýmu sice nic neviděl, ale slyšel hrozný křik. Za několik dní nato zemřel.
Hrad Houska je opravdu proslaven jako záhadné a podivné místo. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že mnohé pověsti mohou mít racionální jádro, dlouhými časy k nepoznání navrstvené fantazií. Z oné průrvy prostě mohly unikat sirné plyny – a odtud je k legendám o díře do pekla už blízko. Plyny navíc mohou vyvolávat halucinace…
Ať je to tak či tak, je stále celkem snadné podlehnout představě, že hrad opravdu nesloužil k obraně proti nepřátelům zvenčí, ale k ochraně proti tomu, aby se nějací zlí nepřátelé nedostali ven… Neuchopitelné mysterium hradu tak stále láká.
