Malá dívenka předpověděla okolnosti smrti krále Ludvíka XIV.

Proroctví. Jak se obecně předpokládá, je to věštba nebo předpověď týkající se budoucnosti, tedy událostí, které se teprve stanou. Proroctví na rozdíl od jiných forem předpovědí, třeba prognóz, nepracuje s analýzou faktů a s odhadováním jejich vývoje. Právě proroctví či věštění ze své podstaty informace o budoucnosti přijímá z nějakého vnějšího či vnitřního zdroje, kterým ale není rozum, zkušenost nebo odhad. Je to na bázi zjevení budoucích událostí.

Známe spousty slavných proroků jak ze současnosti, tak z minulosti. Za každých dob patřili proroci a věštkyně k osobám velmi vyhledávaným. Ale dětský prorok – to je přece jen zvláštnost.

Holčička věštkyně

Za dob Ludvíka XIV. žila v domě vévody z Orleánsu osmiletá holčička, dcera služebné. Byla negramotná, ale říkalo se o ní, že dokáže předvídat budoucnost tím, že zírá do sklenice s vodou. V ní jako v zrcadle pak viděla věci, které se stanou. Mezi služebnictvem se brzy začaly šířit zvěsti, že skutečně některé mimořádné události tímto jednoduchým způsobem předpověděla. Proto pro ni jednoho dne vévoda poslal. Měl v domě plno návštěvníků a zřejmě chtěl dívku předvést jako atrakci.

Podal děvčeti sklenici s vodou a řekl jí, že jestli opravdu dokáže vidět do budoucnosti, rád by věděl, jak to bude vypadat, až král zemře – co vidí v jeho ložnici v té chvíli?

Byla přesná

Děvčátko se strnule zadívalo do sklenice s vodou a konečně promluvilo. Všichni zkoprněli, když začala dopodrobna popisovat zařízení pokoje, do nějž v životě nevkročila, a sice ložnici krále Ludvíka. Dále popsala jednu tvář za druhou, vylíčila oblečení daných osob a to, kde přesně v místnosti stojí.

Vévoda byl zmaten. V její předpovědi chyběl popis některých jeho přátel a návštěvníků. Zeptal se tedy ještě jednou, zda je neviděla – ukázal přitom na několik lidí, kteří stáli kolem, včetně vévody a vévodkyně z Bourgogne i vévody z Beri. Děvčátko si je ještě jednou prohlédlo, ještě jednou se zadívalo do sklenice s vodou, ale pak zavrtělo hlavou. Tito lidé v pokoji umírajícího krále nejsou.

O osm let později, když Ludvík XIV. zemřel (1715), bylo všechno tak, jak předpověděla. Dalo se to snadno dohledat, poněvadž na návštěvě u vévody z Orleánsu si hned několik lidí předpovědi zapsalo. Ti, které onoho dne dívenka neviděla, skutečně u smrtelného lože krále nebyli. Zemřeli totiž všichni dříve než král.