Šumava je magický ráj strašidel: je jen přirozené, že duchům všeho druhu se daří v okolí Kašperských Hor, horských strání a nekonečných lesů. Lidé dodnes žijící na samotách, v nichž vládnou zákony jejich vlastního světa, si vše těžko vysvětlitelné mohou zdůvodnit zásahy nadpřirozených sil.
Ovšem některé domy v malých osadách či samotách zůstaly opuštěny a rozpadají se, postupně je pohlcuje les. Ovšem zůstala jména a příběhy, které si místní předávají z generace na generaci.
Kašperské Hory
Centrem tohoto území Šumavy jsou Kašperské Hory, hornické město pod hradem Kašperkem. Kašperské Hory jsou druhým nejvýše položeným městem v Čechách (740 m). V minulosti se zde těžilo zlato a byly zde doly, které byly po Jílovém druhé nejvýznamnější v Čechách – tomu poněkud napovídal i název města – z něm. am reichem Stein – u bohaté skály. Hrad Kašperk dal vystavět v roce 1356 Karel IV. Jak bylo jeho zvykem, pojmenoval jej po sobě – Karlsberg (Karlova hora). Karel IV. se postaral, aby nová obchodní cesta z Pasova do Prahy vedla právě přes Kašperské Hory. V roce 1584 byly dokonce povýšeny na královské město – a to byl teprve něco. Hlavně to znamenalo spoustu výhod – rozvíjel se obchod, pravidelné sobotní trhy, jarmarky…
V roce 1777 bylo zastaveno dolování, ale v roce 1803 obnoveno, neboť zlato se v okolí nacházelo stále. Nakonec byly ale doly prodány v dražbě a konec dolování nastal 1923. V minulých letech se uskutečnily průzkumy, ale těžba nebyla povolena. Novodobí badatelé prokazují, že zlato se tu ještě pořád vyskytuje, a stálo by za to těžit. Tím by však zdejší příroda byla narušena či zcela zdevastována – a snad nenastane doba, kdy zvítězí hamižnost.
Další legendy
Kašperk patří k tomu druhu hradů, na kterém se stále něco děje, bez ohledu na noční či dokonce denní dobu – máme na mysli samozřejmě duchy a strašidla. Jde o duše padlých vojáků z třicetileté války, oběti ďábla i nešťastných hledačů pokladů. Také se tu objevuje přízrak koně s ohnivou ohlávkou.
Jedním z nejhroznějších a nejmocnějších přízraků je bytost-můra Swiza, jejíž původ spadá až do pohanských dob. Zjevuje se jako babizna, oblečená ve vlčí kůži, s jeleními parohy na hlavě. Zahlédnout ji, nebo nedej bože potkat, věští smůlu. Když je jí někdo obzvláště nesympatický, dokáže jej dokonce prý proměnit v kámen.
Existují zde i další nepříjemné přízraky. Jednoho dávného dne se sedlák vracel z trhu lesem – když procházel kolem hradu, zaslechl zpěv ze křoví. Vydal se po hlase a našel v prohlubni na balvanu ležet malé nemluvně, které na něj promluvilo! Přálo si, aby je vzal a odnesl do Vlčí rokle, zlověstného místa pod Kašperskými Horami. Sedláka se zmocnila hrůza a utekl pryč. Pak vyprávěl příhodu kamarádům v hospodě – ti, ač mu nevěřili, se poradili, že se na toto místo druhý den vypraví. Dítě se v prohlubni již nenacházelo, jen několik uhlíků. Najednou se ovšem odtamtud ozval dětský hlas: „Včera jsi mě nechtěl nést, teď ponesu tebe!“ Za několik dní sedlák zemřel.
Z mnoha hledačů pokladů jednou před lety uspěl odvážný řezník. Vypravil se do Kašperských Hor, ale nesehnal nocleh – hledal jej, ač byl místními varován, ve zřícenině hradu. Moc se ale nevyspal. O půlnoci se mu zjevil stařec, pokynul mu a scházel do podzemí. Tam překvapený řezník stanul u hromady zlaťáků. Stařec ale přikázal, aby peníze spravedlivě rozdělil na tři díly. Řezník tedy počítal, až mu zbyla poslední mince, kterou rozťal na tři kusy. Stařec byl spokojen. Jeho duše našla klid – třetinu si nechal, třetinu dal řezníkovi a třetinu poslal městské chudině.
V Kašperských Horách je významné Muzeum Šumavy, dále pak Muzeum motocyklů a expozice české hračky, vycházející z lidových tradic.
Tajemných a kouzelných příběhů kolem těchto míst je tolik, že zde ani není možné všechny převyprávět. Poznejte sami, zda nenarazíte na strašidlo, ale ať je to jen to dobré…