Tento kostel v jižních Čechách na území dnešní obce Rapšach byl postaven v první polovině 15. století. Kým, to není zcela jasné, a také okolnosti jeho vzniku jsou trochu zvláštní. Každopádně je zasvěcen sv. Zikmundovi.
Kdo byl vlastně sv. Zikmund?
Není jisté, kdy se tento syn burgundského krále narodil. Králem se stal v roce 516, datum úmrtí připadá na 1. 5. 524. Budoucí světec se oženil s Amalbergou, dcerou mocného ostrogótského krále Theodoricha – v tom nalezl spojence proti Frankům. Narodil se mu syn Sigerik, ale po smrti Amalbergy se stala druhou Zikmundovou ženou komorná Prokopie a se Sigerikem si zrovna do oka nepadli. Počáteční nelibost přerostla v nebezpečné pomluvy – Prokopie rozšířila fámu, že se Sigerik chystá otce zabít. Zikmund, zřejmě zamilovaný, uvěřil své ženě a nechal svého syna zavraždit. Když poznal pravdu, nesmírně jej to zasáhlo – a zcela pochopitelně. V zoufalství odešel do kláštera Agaunumu, kde žil nadále jako mnich.
Země také zatím přišla o Theodorichovu podporu a Frankové vyhráli na Zikmundovým vojskem. Ten s rodinou uprchl do kláštera sv. Mořice, kde však byl vypátrán a francký král jej nechal i s Prokopií a jejími dvěma syny hodit do staré studny. Na dně ležely jejich ostatky tři roky, než je získal opat kláštera sv. Mořice. Zikmundovo svatořečení se konalo v letech 535 – 536.
Roku 1366 byl sv. Zikmund vyhlášen českým zemským patronem a jeho ostatky byly dovezeny Karlem IV. do chrámu sv. Víta v Praze, kde jsou uloženy dodnes. Zdá se vám to vše zvláštní? Inu, byly to těžké časy a lidé na spoustu věcí pohlíželi jinak než dnes.
Pověst o založení kostela
V pověsti o založení kostela figuruje neznámá bohatá šlechtična – její jméno se neuvádí. Mohlo se však jednat o kněžnu Annu Hlohovskou z hradu v Nových Hradech. Odlišná byla tím, že měla zálibu v lovu zvěře, a to i ve věku zhruba padesáti let. Jednoho dne si tedy vyjela s družinou na lov. V rozsáhlých a temných lesích však zabloudili – možná v tom tehdy sehrály roli i vlivy nadpřirozené, které měly jistý budoucí „záměr“.
Kněžnina družina hledala cestu z lesa několik dní. Byli úplně vyčerpaní a jejich úvahy se již ubíraly k věcem duchovním. I kněžna Anna se obrátila s modlitbami k Bohu a prosila o záchranu života svého i své družiny. Slavnostně slíbila, že pokud bude její modlitba vyslyšena, dá postavit na vhodném místě kostel. Příštího dne zaslechl jejich volání o pomoc uhlíř, který se v lese vyznal velmi dobře, takže je vyvedl ven. Byl odměněn a kněžna nezapomněla ani na svůj slib.
Kostel, kde dala vystavět, měl stát v místech dnešní obce Tušť – ale nestál. Základy se totiž náhle propadly do země. Tento jev se opakoval ještě několikrát a kněžna tak usoudila, že se jedná o Boží příkaz zanechat stavby a najít lepší místo. Nakonec byl na stavbu vybrán nedaleký vrch, kde dnes stojí obec Rapšach. Proč byl kostel zasvěcen sv. Zikmundovi, se neví, ale zřejmě proto, že 1. května byla pravděpodobně kněžna zachráněna.
