Železný sloup v Dillí: Kde se tu vzal, jak byl postaven a kým?

Sloup v Dillí

Indie. Asi 50 km od města Nové Dillí stojí komplex Qutab. Na rozlehlém nádvoří se tyčí jeden proslulý mysteriózní monument, štíhlý železný sloup, který má výšku asi 7,5 m.

Historie i legendy vypovídají

Kdo jej nechal vyrobit, není s jistotou známo. Historikové mohou polemizovat o tom, který z Rádžů to byl – ale to nás myslím tolik netrápí. Mohlo to být někdy kolem roku 310 n. l. Naopak jiní badatelé sloup umísťují do pátého století, kdy jej král Kumáragupta usadil v chrámovém komplexu města Lal Kot. A další a další názory.

Mezery v poznání však, když je třeba, vyplní legendy. Když byl se stavbou sloupu hotov král Bilan Pál, vyprávěl mu starý moudrý bráhman, že sloup je tak hluboko zapuštěný do země, že jeho pata spočívá na hlavě obřího krále hadů, který nese zeměkouli. Bilan nevěřil, ale prověřil, a nechal sloup vykopat – sloup byl vlhký krví hada. Král byl zahanben, nechal sloup opět vztyčit, ale už se mu jej nikdy nepodařilo postavit tak, aby byl stabilní. Zakymácel se, kdykoliv se jej někdo dotkl – a to mělo dát jméno městu Dillí, protože toto slovo znamená v hindštině něco jako “viklavý.”

Skutečnost bývá jiná

Tolik praví legenda. Sloup se ale nijak neviklá. Zcela jistě nesahá do země tak hluboko, aby spočíval na hlavě hada, nesoucího zeměkouli – podzemní část je totiž dlouhá asi jen 50 cm. Je velmi štíhlý – ovšem vzhledem k výšce váží poctivých 3,5 t.

Ocelové kolosy této velikost dokázali evropští kováři vyrobit až o tisíce let později. Jak se mohlo starým Indům tento útvar podařit zhotovit? Nejedná se totiž o litou, ale kovanou ocel – veškerá ocelová masa tedy nebyla nikdy roztavená. Objevila se řada hypotéz, jak mohli postupovat, ale žádná není doložená.

Jisté je však to, že materiál indického sloupu se vyznačuje nejvyšší metalurgickou kvalitou. Objevili se metalurgové, kteří prohlašovali, že sloup z Dillí je kvalitnější než vše, co se dodnes podařilo metalurgům zhotovit.

Už to vše samo o sobě je senzační, ale je tu ještě něco dalšího. Sloup očividně nerezaví, a to přesto, že není zhotoven z žádných nerezových ocelových slitin, které známe dnes.

Pokusů o výklad je vícero, tak třeba hypotéza, že sloup stojí v oblasti, kde téměř nedochází ke znečištění ovzduší a nejsou zde kyselé deště. Řešitelem se stal i indický metalurg Balasubramaniam z indického technologického institutu. Domníval se, že za hustou strukturu prý vděčí sloup vysokému podílu fosforu – proti tomu mluví fakt, že všechny ostatní podobné sloupy v Indii zrezivěly. Každý badatel je, jak jinak, přesvědčen o tom, že jeho teze je pravdivá.

Ani dnes není ve vztahu k mysterióznímu sloupu z Dillí jasné dohromady nic. Jak je vlastně skutečně starý? Kde se tu vzal, kdo jej mohl postavit a proč? Naše pozemská civilizace má ostatně spoustu podobných  záhad…