BLANSKO – Horké počasí na začátku prázdnin přilákalo davy lidí na koupaliště. Řada z nich přitom při pobytu u vody každoročně zemře. Loni v takzvané přírodní vodě utonulo 97 lidí, dalších šest zemřelo v bazénech. Když se připočítají i případy smrti ve vanách, sebevraždy, nehody a ostatní příčiny utopení, celkem loni utonulo 185 lidí. V Jihomoravském kraji jsou letos už dvě oběti koupání v přírodě.
Pětatřicetiletý muž z Třebíčska si šel kolem osmé hodiny večerní zaplavat do Vranovské přehrady na Znojemsku a najednou zmizel pod hladinou. Policejní potápěči ho našli před půlnocí asi padesát metrů od břehů v hloubce zhruba čtyři a půl metru. Před týdnem utonul muž v Drnovicích na Blanensku. Životy několika dalších lidí záchranáři včasnou resuscitací zachránili. „V Mariánském údolí v Brně jsme pomohli nezletilému mladíkovi, v biotopu v Kovalovicích na Blanensku zase starší ženě. Topí se děti, i lidé ve středním nebo starším věku. Může se to stát každému a kdekoliv. Vyjížděli jsme na koupaliště, k přírodním nádržím nebo i k bazénům na zahradě,“ uvedla mluvčí krajských záchranářů Michaela Bothová. Kolapsu ve vodě, například křeči, podle ní nelze předejít stoprocentně, riziko však lidé mohou alespoň omezit dodržováním pravidel. Člověk, který ve vodě ucítí slabost, podle záchranářů především nesmí zpanikařit. „Stěžejní reakce je si lehnout na vodu, když to dovolí okolnosti, a splývat a vydýchávat se. Pokud už se člověk topí, musí na sebe upozornit například křikem. Svědek na břehu jako první zavolá záchranné složky. Pak záleží na tom, jak dobrý je plavec. Nikdy topícímu nepodá ruku, ale třeba lano nebo klacek,“ vysvětlil jednatel Vodní záchranné služby Nové Mlýny Stanislav Hrdlička.
„První pomoc po tonutí má zachránce začít pěti úvodními vdechy a následným stlačováním hrudníku. Stokrát až sto dvacetkrát za minutu, pět až šest centimetrů hluboko. Je nutné opakovat třicet stlačení a dva vdechy, a to až do příjezdu záchranářů, nebo do chvíle, kdy se pacient probere,“ popsala Bothová.
Na Nových Mlýnech se podle Hrdličky občas dostanou do úzkých kromě plavců také rekreanti na nekvalitních lehátkách. „Musí být certifikovaná. Některé nafukovací labutě mají materiál jak sáček do koše. Pokud praskne a člověk v něm sedí, začne se propadat a okolní materiál jej obejme. Říkáme jim za pět korun smrt,“ řekl Hrdlička. A jaké dělají plavci nejčastější chyby? Skoky do neznámé vody, přecenění sil. Často se umírá zbytečně v kombinaci s alkoholem.
