Druhé vidění: Mají tuto schopnost snad jen obyvatelé skotské Vysočiny?

Skotská Vysočina

Druhé vidění je údajně schopnost vidět předměty či osoby jinak neviditelné. Tato definice není úplně přesná, jak se dozvíme, ale tak to popsal Martin Martin ve svém díle Popis západních ostrovů Skotska roku 1703. Bez nějakého předchozího varování prý zapůsobí vize na věštce tak silným dojmem, že nevidí a nevnímá nic jiného než svoji vizi, dokud trvá.

Kde se hlavně vyskytovalo?

Několik aspektů druhého vidění je tak pevně spjato se skotskou Vysočinou, že je někdy pokládáno pro její obyvatele za specifické. Pozůstává z předtuchy nějakého neštěstí a z vnímání určitých symbolů, které označují zvláštní události. Prý se jedná o pozůstatek dřívějšího plně nasměrovaného umění předvídat.

Pokud historie skotské Vysočiny pamatuje, druhé vidění byl pokládáno za samozřejmou věc. Věštci to prý neměli jednoduché  a jejich schopnost nebyla vnímána jako požehnání, ale naopak pronásledování, které i okolí komplikovalo život.

Tato schopnost se nedědí,  ani ji nelze získat, ani se ji nelze naučit, ale v každém případě je sdělitelná. Stejný předmět je obvykle viděn různými osobami, i když žijí poměrně daleko od sebe. Správný způsob posouzení, co vidění znamenalo, záleží na okolnostech a denní době.

Co vize znamenají?

Některá vidění jsou jasně vyložitelná – když je někdo spatřen v rubáši, je to jistá předpověď jeho smrti. Je-li po boku mužovy levé ruky spatřena žena, stane se jeho manželkou. Uvidět prázdnou židli či křeslo, i když v něm právě někdo sedí, je předpověď blízké smrti dotyčné osoby. Jestliže se ten, který má tuto schopnost, dotkne jiného právě v okamžiku, kdy on má zrovna také nějakou vizi, pak ten první začne vidět totéž.

Na zápiscích Martina Martina není nic romantického, jednoduše zaznamenává nepříjemná fakta. I jiné obdobné texty jsou stejného ražení. Jejich autoři nebyli překvapení tím, že lidé, kteří popírají každé zjevení, odmítají uvěřit vidění a “víří tolik prachu, kolik jsou schopni, aby to zamlžili a zdiskreditovali.” Jak však někteří autoři naznačují, je zvláštní, že církev, která je vlastně založena na svatém zjevení, jiná zjevení popírá.

Druhé vidění stále existuje!

Nejznámějším takový věštcem byl zřejmě věštec Brahan. Mnohá proroctví jemu připisovaná nemusejí být jeho vlastní, ale zatímco proroctví mnohých věštců dne už jsou zapomenuta, proroctví Brahana jsou dodnes ve Skotsku citována.

Tato schopnost prý navíc stále žije. Swein Macdonald narozený roku 1931 tvrdil, že druhé vidění přicházelo od jeho dětství a nikdy nevyhověl přátelům, když po něm chtěli, aby jim předpověděl budoucnost – bál se, že uvidí nějakou hrůzu.

Popsal, že druhé vidění je sen v bdělém stavu, nemůžete to prozkoumat moderními přístroji. Ale kde se bere? Prý pramení v úsvitu času. V prehistorii měla většina lidí údajně tyto schopnosti, neboť jejich mysl nebyl tak zahlcená jako v dnešní době. Takže kdoví?