Fascinující legenda o tajemném městě, které leží v nepropustné džungli Amazonie, existuje už staletí. Toto město, alespoň podle pověstí, má být stále obydlené – a to tajemnou bílou rasou, jejichž kultura převyšuje civilizačně kulturu ostatních kmenů džungle. Tyto bytosti žijí v jakési dobrovolně zvolené izolaci a mají prý k dispozici technické vymoženosti, které ostatní kmeny je stěží popisují (jeden, jak se zdá, je zdroj světla, který není napájen ohněm).
Dobývání a hledání
Již v dobách dobývání jihoamerického kontinentu Španěly a Portugalci se mnoho průzkumníků pokoušelo toto mysteriózní město najít. Nejodvážnější a nejaktivnější ze všech byl ovšem britský plukovník Percy E. Fawcett. Mezi lety 1906 – 1925 podnikl několik expedicí a sbíral informace. Podle něj mohlo město ležet na horním toku Rio Xingú, jednom z přítoků Amazonky. Krom toho byl přesvědčen, že takových měst je více a jejich obyvatelé chrání pozůstatky neznámé minulosti.
Odvahu plukovníka můžeme docenit, když si uvědomíme, že i v dnešní době jsou jedovatí hadi a hmyz, uvolněné síly řek, otrávené šípy bojovných kmenů, které zde stále žijí, i stěží prostupný prales, vážnými překážkami objevných expedicí. A co teprve tenkrát, kdy neměli k dispozici různé technické vymoženosti.
Byl to skutečně muž posedlý svým snem a v jednom antikvariátu v Rio de Janeiru objevil starý dokument, který obsahoval zápisky prospektora (průzkumníka) Franciska Raposa.
Průzkumník Raposo
Tento muž si umínil, že znovu objeví pověstmi opředené doly v Muribece. Několik měsíců hledání se již zdálo marné, když tu východně od Rio Xingú dorazil se svou výpravou k horskému řetězu. Přitom jeden z jeho společníků náhodou objevil zarostlou štolu. Raposo s ostatními se vydal štolu prozkoumat a asi po třech hodinách namáhavého výstupu vyšla skupinka na vrchol kopce. Dole pod nimi v údolí se rozprostíralo velké město – spíše však jeho zříceniny, jelikož město bylo již neobydlené a zčásti zarostlé bujnou vegetací. Přesto se divili kamenným budovám, sochám, které považovali za démony. Dostali se na jakési hlavní náměstí, kde na sloupu stála socha muže, jehož paže ukazovala na sever.
Nakonec opustili zříceniny a pokračovali dál po proudu řeky – tam však narazili na kmen, který je pronásledoval. Když však Raposa a jeho muže zpozorovali, dali se na útěk – Raposo však zaznamenal, že měli bílou pleť!
Plukovník Fawcett stoprocentně věřil ve svou vizi
V roce 1925, krátce pře startem další expedice, se vyjádřil v tom smyslu, že ať už prorazí a vrátí se, nebo tam složí své kosti, ale jedno je jisté – odpověď na záhady staré Jižní Ameriky a možná prehistorie světa bude nalezena, pokud bude zjištěno umístění oněch starých měst.
Ovšem bohužel po nadšeném objeviteli nezbylo nic než právě jeho nadšení. Plukovník Fawcett krátce nato zmizel při expedici roku 1925. Později byl nalezen jeho deník, jehož poslední záznam naznačoval, že dlouho hledané město bude nalezeno během dvou týdnů.
Co se týká jeho osudu, existují jen spekulace, v dalších letech se ozývaly fámy o starém bílém muži, kterého v pralese drží válečnické kmeny, ale to může být opravdu jen vymyšlenost.
Objev odjinud
Existuje však jeden objev, ke kterému došlo padesát let po zmizení plukovníka. Roku 1975 pořídil výzkumný a špionážní satelit LANDSAT II nad deštným pralesem Peru řadu snímků, na nichž lze podle názorů archeologů rozeznat pyramidy, které nejsou o mnoho nižší, než pyramidy v Gíze v Egyptě.
Každopádně – oblast je stále nepřístupná a otázkou je, kdy se tam opět vypraví nějaký dobrodruh ražení plukovníka Fawcetta. A nám zbývá zamyšlení – jsme pro své sny hodně zariskovat?