Buďte opatrní, osvěžující voda může být zrádná!

Ilustrační fotografie, zdroj: HZS, ZZS

PLZEŇSKÝ KRAJ – Meteorologové ve svých předpovědích hlásí návrat k horkým letním teplotám, a to mnohé z nás opět bude lákat zajít třeba někam k rybníku. Měli bychom mít ale na paměti, že voda nás nemusí pouze osvěžit, ale dokáže také nadělat zle.

To platí hlavně v případech, pokud se v ní chováme nezodpovědně. Nejvážnějším nebezpečím při koupání není onemocnění způsobené sníženou jakostí vody, ale úrazy (nejvážnější jsou poranění páteře) a utonutí. Při něm dojde k nadechnutí většího množství vody do plic a uzavření dýchacích cest. Smrt nastává nedostatkem kyslíku v těle někdy už po 2 až 3 minutách.

Jednou z hlavních příčin utopení je konzumace alkoholu, nedodržování zásad bezpečnosti a podcenění nebezpečí. Zvýšené procento alkoholu v krvi nám obvykle snižuje bystrost a může se stát, že sami rozumně neodhadneme, co zvládneme a co ne. Rizikové je i to, že opilý člověk velmi rychle ve vodě prochladne a mohou mu velice brzy dojít síly.

Dále je důležité nepodceňovat dodržování zásad bezpečnosti – na člunu mít na sobě záchrannou vestu, nepřetěžovat ho apod. Neposlední příčinou utonutí je již zmíněné podcenění nebezpečí. U plavců je to například špatné odhadnutí fyzických sil, dokazování druhým vašich velmi dobrých plaveckých schopností atd. Toto podcenění nebezpečí se však týká i používání plavidel a dodržování již zmíněných zásad bezpečnosti.

Několik rad, jak se správně koupat, dává Ministerstvo zdravotnictví české republiky:
1. Nechoďte se koupat sami. Nikdy nevíte, co se může stát.
2. Do vody nechoďte těsně po jídle – to znamená s plným žaludkem. Po konzumaci většího množství jídla počkejte minimálně jednu hodinu. Nepijte alkohol.
3. Neplavte do blízkosti plavidel a plavební dráhy, po které jezdí lodě a čluny.
4. Nechoďte plavat, když jste unavení nebo rozpálení.
5. Neplavte a neskákejte do vody tam, kde to neznáte a nemůžete vidět, co je pod hladinou. Mohli byste se zranit, mít trvalé následky nebo zabít o pahýl stromu či výčnělek skály.
6. Jdete-li plavat dál od břehu, zajistěte si doprovod lodičky nebo si s sebou vezměte alespoň barevnou ruční bójku. Nechoďte plavat sami, popřípadě aspoň informujte své známé.
7. Když cítíte únavu nebo když vás chytne křeč do nohy, tak si odpočiňte.
8. Nezapomeňte, že děti bez řádně oblečených a upevněných záchranných vest nepatří do lodiček.

Špatná pomoc, žádná pomoc!
Zachraňovat tonoucího bez uvážení není vždy správné řešení, mohlo by se totiž stát, že se utopí i sám zachránce. To však neznamená, že bychom měli při pohledu na topícího se člověka jenom stát a volat o pomoc. Je dobré vědět, jak můžeme bez ohrožení vlastního života tonoucímu pomoc.

Jak správně zachraňovat:
1. Člověk by se měl porozhlédnout, zda se nedá tonoucímu něco podat nebo hodit ze břehu, aby se zachytil. Osobní zásah je vždy ta poslední možnost, protože je pro neškoleného zachraňujícího velmi nebezpečný.
2. Dříve než budete pro tonoucího skákat do vody, nezapomeňte ještě někomu dát vědět.
3. Když budete pro někoho skákat do hluboké vody, sundejte si nejdříve oblečení a boty. Je také velmi nebezpečné skákat pro někoho z velké výšky či místa, kde to neznáte nebo nevíte, co je pod vodou. Můžete se při dopadu zranit o hladinu nebo o něco pod hladinou, co jste neviděli.
4. Plavte s hlavou nad vodou – pokud vám zmizí tonoucí pod hladinou, ať víte, kde to bylo.
5. Zachyťte ho rychle a razantně a zezadu ho táhněte za bradu k nejbližšímu břehu.
6. Utopenému po vytáhnutí z vody se snažte co nejrychleji odstranit bláto, písek, bahno z úst a nosu.
7. Po vyčištění úst (v případě potřeby mu vytáhněte zapadlý jazyk) okamžitě přikročte k umělému dýchání a zajistěte činnost srdce. Když se vám povede člověka přivést k vědomí, vykašle vodu sám.
8. Okamžitě vyhledejte odbornou lékařskou pomoc.