Lesy ČR nemají rády motýly. Hospodařením na Pálavě jich zlikvidovaly tisíce

BŘECLAV – Kdo by neměl rád krásné perly našich luk, kterých bývalo dřív všude plno. Bohužel málokteré dítě dnes má možnost vidět otakárka fenyklového, natož pak jeho příbuzného jasoně dymnivkového. To je zákonem chráněný motýl, který již vymřel v Čechách a na Moravě přežívá pouze v několika lokalitách. Donedávna bylo jejich největší zastoupení v Milovickém lese pod Pálavou. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR však upozornili, že tam jejich populaci likviduje nevhodné hospodaření Lesů ČR.

Kriticky ohrožený jasoň dymnivkový patří do čeledě otakárkovitých. Chráněný je legislativně nejen v ČR ale v celé EU. Vývoj tohoto motýla je vázaný na světlé lesy a jejich světliny, kde v bylinném patře roste dostatek jeho živných rostlin dymnivek. Dospělci navíc potřebují v okolí louky či paseky, na které se mohou zalétat nakrmit na květech. Zajímavostí je, že vajíčka jsou kladena na uvadající dymnivky, či do jejich blízkosti, a tam pak přezimují. Housenky se líhnou začátkem dubna a celý cyklus může pokračovat dál.

„Nedávno tu žily tisíce jasoňů. Dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii,“ popsal Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. „Milovický les byl donedávna na motýly mimořádně bohatý. Dnes tu potkáte hlavně pár nenáročných druhů. Pokles je velmi rychlý a navíc k němu dochází v chráněném území,“ dodal. Odborníci se obávají, že jasoň dymnivkový dopadne stejně jako okáč jílkový či hnědásek osikový, kteří již z lokality zmizeli. Entomologové mají o důvodech úhynu motýlů jasno. „Milovický les je suchý, stromy jsou většinou křivé a tenké, následné zalesňování je drahé. Drahé je i frézování, které na pasekách zničí veškerou vegetaci a jasoně spolehlivě zlikviduje,“ popsal Martin Škorpík z České společnosti entomologické, co odborníci lesákům vyčítají. Nezamlouvá se jim způsob těžby dřeva, následné frézování pasek i přemíra zvěře ve zdejší oboře. Přitom by stačilo mírně změnit přístup. „Jasoňům vyhovuje výmladkové hospodaření, kdy se stromy nechají obrazit z pařezů. Tak se tu hospodařilo tisíce let. A bylo by to i ekonomičtější, ušetří se za výsadby a ještě naroste více dřeva,” popsal Škorpík.

Stejně pesimisticky vidí entomologové i stav obory Bulhary. „V minulosti byla rájem motýlů a dnes připomíná spíše přezvěřený výběh jelenů v nějaké chudé zoo než cenné lesy v 2. zóně chráněné krajinné oblasti Pálava,” připomínají. V místech, která byla kvůli zalesňování oplocena, je zase porost zcela bez pastvy, a tedy příliš hustý. Optimálně by paseky měly vypadat zcela jinak.