STŘEDOČESKÝ KRAJ – Na silné bouřky meteorologové upozorňují už od konce minulého týdne. Podle souhrnné předpovědi ČHMÚ pro Střední Čechy má být dnes oblačno až polojasno, od západu přechodně až zataženo a místy přeháňky a bouřky, ojediněle i silné, doprovázené přívalovými srážkami a kroupami. Později odpoledne a večer od západu ustávání srážek a ubývání oblačnosti na skoro jasno.
Jak číst předpovědi
I když se to na první pohled nezdá, běžně znějící a zdánlivě nejednoznačná slova mají v předpovědích daný význam. Pokud je uvedeno, že bude něco ojediněle, znamená to, že se to odehraje maximálně na 30 procentech území a jestliže je něco místy, může to být už na 30 až 70 procentech území.
Lidé mají na meteorology pifku
Nevědí, jak bude, ale ví přesně, jak bylo. I tak se někdy s ironickou nadsázkou označuje práce meteorologů. Pokud předpověď nevyjde právě pro to, či ono město nebo obec, v diskuzích se jim porůznu spílá. Oprávněně? Předně každá předpověď je stále jen předpověď. Snaha vytvořit co nejpravděpodobnější scénář budoucího vývoje atmosféry v horizontu několika hodin, dnů až týdnů.
Složité výpočty
Základem každé předpovědi jsou naměřená data z meteorologických stanic, informace z meteorologických radarů, družic a měření poskytující údaje o vertikálním profilu atmosféry. To se následně vkládá do numerických modelů, které pomocí složitých rovnic a propočtů dojdou k modelovým scénářům možného vývoje počasí.
Proč to někdy nefunguje?
Meteorologové nemají až tak detailní modely, hustou síť meteorologických stanic, ani tak dokonalé superpočítače, které by všechno dokázaly spočítat. Atmosféra je složitý mechanismus, soubor příliš mnoha proměnných a všechny se do matematického modelu nedostanou. Některé je nutné kvůli složitosti zanedbat nebo se smířit s jistou nepřesností. Podle teorie chaosu však i malá nepřesnost na počátku výpočtu může postupně vyústit ve velkou odchylku na konci. Předpovědi tak nejsou stoprocentní, a kdo ví, zda někdy vůbec budou. Matka příroda v tomto případě zatím úspěšně vzdoruje dalšímu poznání.
Nestačil by meteodomeček?
Doma máme dnes různé digitální meteostanice, to naši předci spoléhali na malé dřevěné domečky s panenkou a panáčkem. V jejich konstrukci byla zabudována pohyblivá lavička s figurkami a k jejímu středu upevněno citlivé vlákno – koňská žíně nebo vlas. Vlákno se podle fyzikálních zákonů následkem vlhkosti vzduchu buď napínalo, nebo smršťovalo a právě tato vlastnost způsobila výkyv jedné ze dvou figurek. Pokud vykoukla ven panenka – byla tu vidina jasného a suchého počasí. Pokud panáček – bylo dobré pamatovat na deštník. A zásadě to stačilo. Ostatně meteodomečky na jednoduchém principu se vrátily na trh a jejich cena se většinou pohybuje do 300 Kč.