Hrad Radyně – hradní pán Radouš, syn Hrozislava, naházel do sklepa šest manželek!

Radyně

Pověstí o hradu je víc než dost, zaměříme se proto na jednu, kdy pan Radouš z Radyně prý se spojil s nečistými silami a na hradě dodnes straší.

Nechtěné dítě

Syn zemana Hrozislava z vesnice Radouše nebyl vítaným dítětem. Se svou ženou se totiž hradní pán neustále hádal. Jednou měla těhotná manželka v hádce vykřiknout, že ať je to raději nejšerednější dítě ze všech, než aby bylo po jeho – nemohli se totiž shodnout na jméně potomka. Vyslovila tím však něco, co nešlo vrátit zpátky, neboť musíme dát pozor na to, co si přejeme. Dítě mělo velkou hlavu s oslíma ušima, kozí bradou a kančími tesáky. Zeman se proti němu zatvrdil. Prohlásil, že takovou zrůdu nikdy nepřijme za svého syna a matka ať jej raději schovává, jelikož Hrozislav si nepřeje, aby syn někomu chodil na oči.

Vyděděnec

Tak trávil Radouš, jak byl pojmenován, čas v matčiných komnatách, ale ani ona se o něj příliš nestarala a nechala jej v opatrování chůvy. A Radouš čím byl starší, tím hůře vypadal, raději se tedy toulal po lesích a jednoho dne se z potulky nevrátil.

Na svých cestách se vyhýbal lidem, teprve u studánky v hlubokém hvozdu narazil na spícího pocestného. Příležitost dělá zloděje, a tak neodolal a sebral mu kabelu – v té však byla pouze kniha. Jak obrátil stránku, objevili se malí skřítečci, kteří byli prý připraveni splnit jakékoliv jeho přání. Radouš jim tedy přikázal, aby mu postavili na blízkém vrchu pevný hrad.

Hrad byl postaven v rekordním čase

Brzy nato již Radouš seděl v pohodlně zařízené komnatě, měl kolem sebe vše, co potřeboval. Jen skřítkové zmizeli a on zůstal docela sám.

Po čase se v zoufalství vydal do vsi, která byla nejblíže. Líbila se mu dcera místního hostinského, a ta uvažovala prakticky: nápadník sice vypadá hrozivě, ale stane se hradní paní – a nakonec, třeba má Radouš dobré srdce. Jenomže později se ukázalo, že je zřejmě hodně traumatizován z dětství. S dcerou hostinského sice odešli na Radyni, ale hůře bylo, když se jim narodilo dítě. Jakmile Radouš zjistil, že syn je po něm – čili šeredný, rozzlobil se a v rozčilení syna i ženu uškrtil a hodil do sklepa. Přemýšlel potom, proč má takový osud.

Ošklivá historie

Celá historie se opakovala ještě pětkrát, Radouš nesnesl potomka, ve kterém viděl svůj obraz. Sedmá žena ovšem objevila ve sklepě své předchůdkyně a z hradu se jí podařilo uniknout – vymluvila se, že jede pro cosi do vsi. Spěchala pak za samotným panovníkem, aby mu oznámila, jaké strašné zločiny se udály na Radyni. Král vyslal na hrad vojsko, hradního pána však již nikdo nikdy nenašel. Až později se objevil jako přízrak. Obchází prý Radyni a vzápětí nato se strhne silná bouře.

Trocha historie hradu

Založil jej sám Karel IV. někdy před rokem 1360, a to na ochranu obchodních cest – tehdy dostal ovšem název Karlskrone. Ten se však neujal a hradu se začalo říkat podle kopce, na kterém byl vystavěn. Ke konci 15. století hrad zpustl a v roce 1529 zřejmě Radyně i vyhořela. Vystřídalo se tu několik majitelů, nikdo z nich však do opravy hradu neinvestoval. Teprve roku 1818 získal celé panství hrabě Kristián z Valdštejna a v romantickém duchu opravil věž. I ona ale podlehla požáru. Dnes si však můžeme prohlédnout zabezpečený areál.