Stalin prý měl vždy sklon chovat se jako macho a líbily se mu ženy, a to hodně. Měl řadu milenek, několik žen se ale zapsalo do jeho života více než jiné.
První manželství
V roce 1904 se poprvé oženil s Jekatěrinou (Kato) Svanidze. Z tohoto svazku se narodil syn Jakov (Jaša). Protože se Stalin angažoval v ilegálním odboji, doma moc nepobyl a finančně na tom rodina nebyla dobře. Josef neměl stálé zaměstnání, proto Kato dřela jako nádenice a syna vychovávala víceméně sama. Již v roce 1907 zemřela na tuberkulózu, Josef se stihl vrátit domů až těsně před pohřbem. Sice prohlásil, že v ní zemřelo vše dobré, co měl v srdci, nicméně hned po pohřbu nechal Jašu v péči příbuzných a vrátil se k revoluční činnosti.
Měl potom řadu známostí, během války žil s Lydií Perepryginovou a zdá se, že se jim narodil syn – bylo to však poslední dobrodružství před novým sňatkem.
Druhé manželství a milostná dobrodružství zároveň
V roce 1918 se Stalin oženil podruhé, a to s Naděždou (Naďou) Allilujevovou. Byla to stranická aktivistka, protože se po celé dětství setkávala s mnoha revolucionáři. Když se Stalinem začala chodit, bylo jí 16 a jemu 38 let. Manželství však nebylo příliš šťastné – i přes věkový rozdíl si Naďa nenechala od manžela nic moc líbit, ale zároveň na něj žárlila.
Nebylo divu, protože milostné avantýry opravdu pěstoval. Jednou měl Naďu probudit uprostřed noci, měl s sebou nahou telefonistku Esfir a křičel, že se chce vyspat s oběma, aby zjistil, která z nich je lepší. Roku 1932 Naděžda spáchala sebevraždu, zastřelila se pistolí. Dodnes se spekuluje, zda ji nenechal zabít.
Stalin se znova stal vdovcem, což však neznamenalo nějaké odříkání. Měl nadále milenky, jednou z nich měla být i švagrová, Jevgenije Allilujevová, další kupříkladu Valentina Istominová. Ta mu zároveň dělala hospodyni a odpovídala jeho ideálu ženy – uměla velmi dobře obsluhovat u stolu a nikdy se neúčastnila rozhovorů.
Třetí manželství a další milostné avantýry
Pak se Stalin ovšem oženil potřetí, a to s Rosou Kaganovičovou. Byla to vzdělaná žena, přesto se do Stalina zamilovala a vzdala se v podstatě své lásky k literatuře. Starala se o jeho děti z druhého manželství – Stalin se ovšem vrhal do stále nových dobrodružství. Kupříkladu to byla sedmnáctiletá úřednice – tu však svedl i Stalinův syn Vasilij a dívka byla popravena.
S Rosou se hádali stále více a nakonec zmizela beze stopy. Spekuluje se o tom, že ji buď nechal zastřelit nebo zemřela v některém z pracovních táborů. Takto mizely i další ženy. V roce 1938 žil s třicetiletou Anjou Černikovou, i ta však roku 1941 zmizela beze stopy. Stačila ale ještě porodit dceru Naděždu, která byla ihned odložena do dětského domova.
Další dívka, Marfa Karnidze po roce jejich vztahu mizí a její další osud není znám. Ve Stalinově posteli se vystřídalo zkrátka mnoho žen různého původu a různých zaměstnání – některé pak mohly mluvit o štěstí, že přežily.
Ani po druhé světové válce zájem Stalina o ženy neustal. Smůlu měly Jevgenija Movšinová a Lydia Vavrinovová. Bohužel Jevgeniji přistihl s milencem – ihned oba putovali do věznice a okamžitě popraveni, osud Lydie pak není znám vůbec.
Stalinova smrt
V roce 1953 Stalin zemřel. Zřejmě nevěřil v Boha, náboženství jej však fascinovalo. Vyžadoval proto, aby všichni věřili jako v jediného boha jeho.
