Vitamín D, který naše tělo potřebuje pro mnoho životně důležitých procesů, získáváme nejen ze stravy, ale také ze slunce. To všichni víme. Málokdo však ví, že zdaleka ne každý pobyt na slunci zaručí, že vitamín D skutečně získáme.
Vitamín D, vápník a kosti
Vitamín D není pouze jedna látka, ale souhrnný název pro látky, z nichž si organismu vytváří hormon kalcitriol. Sehrává, mimo jiné, významnou roli při optimalizaci hladiny vápníku a fosforu v krvi, tedy prvků nepostradatelných pro tvorbu zdravých kostí. Dlouhodobě špatné vstřebávání fosforu a vápníku vede k řídnutí kostí (osteoporóze). Tehdy se kosti stávají křehčí s tendencí ke vzniku zlomenin. Zjednodušeně lze říci, že se vitamín vytváří z cholesterolu působením slunečního záření na naši kůži. Tento proces vznikl asi před 300 miliony lety, kdy se první obratlovci přesunuli z oceánu bohatého na vápník na suchou pevninu.
Bronzové opálení neznamená automaticky vitamín D
Lidé si zpravidla myslí, že při každém opalování získávají vitamín D. Toto je ale velký mýtus. Naše kůže totiž zhnědne díky UVA slunečnímu záření. K tvorbě vitamínu D je však potřeba UVB záření. Průchod tohoto záření pohlcuje ozónová vrstva, snižují jej mraky, znečištěné ovzduší a opalovací krémy. Také není dobrá přehnaná hygiena, časté koupele v horké vodě a mýdlo totiž zbavují kůži ochranné vrstvy mazu a tuku důležité pro tvorbu vitamínu D.
Jak zjistit, jestli nám slunce poskytne vitamín D
Jak tedy zjistíme, jestli sluneční světlo toto záření obsahuje? Pokud vrháme „dlouhé“ stíny, tj. délka našeho stínu je delší než naše skutečná výška, je slunce již příliš nízko a UVB záření se odráží od ozónové vrstvy a proniká k nám jen minimálně. Takže pokud chceme ze slunce získat vitamín D, nemá smysl se opalovat ráno nebo večer. Orientačně se uvádí, že v naší republice získáte naposledy vitamín D ze slunce v první polovině září a pak až od poloviny dubna. V mezidobí bychom měli věnovat zvýšenou pozornost přijímání „déčka“ z potravy, protože sluníčko nám v tomto už příliš nepomůže.
Zdroje vitamínu D
Mezi zdroje bohaté na tento vitamín patří zejména rybí tuk (makrela, losos, tuňák atd.), tresčí játra, máslo, sýry, žloutek a plnotučné mléko. Na rozdíl od mnoha jiných vitamínů ho téměř vůbec nenajdeme v zelenině a v ovoci. Spolu s vitamíny A, E a K patří k vitamínům rozpustným v tucích nikoli ve vodě.
