Caligula: Panovník starověkého Říma překonal všechny představy o zvrácenosti

Caligula

O tomto panovníkovi byl natočen i film (režie Tinto Brass, rok 1979) v italsko-americké koprodukci. Stal se kontroverzním díky otevřenému znázornění brutality a množství erotických scén. Někteří tvůrci se dokonce rozhodli, že netouží po tom, aby bylo jejich jméno uvedeno v titulcích. Nic se ovšem nevyrovná skutečné historii života a panování tohoto šíleného vládce.

Neradostné dětství a mládí

Caligula se narodil v roce 12 po Kr. v Antiu a jeho matkou byla Agrippina, vnučka císaře Augusta – pojmenovali ho Gaius Caesar a nakonec Germanicus po otci. V daleké Germánii také působil jeho otec jako vrchní velitel římských legií. Jednou, když byl chlapec i s matkou v zajetí, nazuli mu vojáci ke svému obveselení vojenské boty – nazývaly se “caliga”. Chlapeček si tak vysloužil přezdívku “Caligula” – “Botička” a stal se maskotem legionářských táborů.

Cestovali s matkou po boku otce, Germanicus však v pouhých 34 letech zemřel – prý na otravu. To byl mezník v Caligulově životě. Nyní totiž musel žít v aristokratickém Římě pod tlakem násilných opatření nenáviděného císaře Tiberia (adoptivního otce Germanica), který žil v neustálém strachu ze spiknutí, a tak se neštítil vražd a poprav.

Celá Caligulova rodina byla zapletena do mocenského boje o nástupnictví na císařský trůn. matka i oba starší bratři tak zahynuli jako oběti těchto bojů (bratři hladem ve vězení a matka spáchala sebevraždu). Zbyl Caligula a jeho sestry Drusilla a Livilla. Když jej císař Tiberius povolal k sobě na Capri, kde pobýval, považoval to Caligula za záchranu.

Strach o život a sexuální orgie

I když měl neoblíbený Tiberius ke Caligulovi spíše negativní postoj, na sexuální orgie, které se konaly v jeho paláci zvaném Villa Jovis, osmnáctiletého Caligulu bral. Zde vycházely najevo pedofilní, homosexuální a sadistické sklony Tiberia. Zpočátku se toho Caligula účastnil na přání Tiberia, později proto, že v tom nacházel potěšení. Velmi rád přihlížel popravám a mučení.

Navíc žil trvale vedle lidí, kteří byli vůči němu zaujatí, protože měl teoreticky nárok na trůn, a tak se celou myslí upínal k přežití. Nikdy se nenechal vyprovokovat – podle moderní psychologie mohla tak velká psychická zátěž uspíšit Caligulovo šílenství.

Kariéra

Jelikož však dělal vše, co císař chtěl, stal se v roce 33 po Kr. kvestorem, což byl nejnižší politický úřad – ale projevil se jeho mimořádný talent – byl totiž skvělým řečníkem. Roku 37 byl nedaleko Říma Tiberius zavražděn. Kým? Podezřelých bylo více a jedním z nich Caligula, každopádně byl hned provolán novým imperátorem a senát jej pak uznal císařem. Ve věku 24 let se stal novým vládcem římské světové říše, která prakticky zahrnovala celý antický svět. Uměl si zpočátku získat přízeň lidu i vojáků, když zavedl opět demokracii a zrušil tresty za urážku majestátu. Státní poklad však zakrátko rozfofroval. Obklopil se luxusem – do té míry, že už to neodpovídalo normě. Bylo známo, že se koupe v parfému, jí jídla obložená lístkovým zlatem a srká v octu rozpuštěné perly.

Incest i šílenství

Měl mnoho milenek i milenců, veškerá jeho láska ale patřila o čtyři roky mladší sestře Drusille, kterou patrně již v hodně mladém věku zbavil panenství. Od té doby byla jeho milenkou, a to i když se provdala. Právě tak smilnil i s další sestrou Livillou a císařský palác prý se proměnil v nevěstinec.

Ještě v roce 37 těžce onemocněl, sužovaly ho hrůzné vidiny a panické ataky, slyšel hlasy, bloudil palácem. Všichni již počítali s jeho smrtí, i on sám, no navzdory všemu se uzdravil. Jeho pomatenost se ale prohloubila. To se okamžitě projevilo nesmírnou brutalitou. Obnovil procesy pro urážku majestátu. Šířil se strach.

Tyranie

Do toho všeho zemřela Drusilla. Proslýchalo se, že byla zavražděna, neboť dítě, které čekala, měl zplodit Caligula. Ten se zhroutil – zakázal pod trestem smrti smát se a žádal, aby byla Drusilla pozvednuta mezi bohy (dosud se tak stalo jen v případě Caesara a Augusta), a aby jí byl postaven vlastní chrám.

Caligula začal senátory stále více nenávidět, s některými ovšem udržoval milostný poměr. Gladiátorské boje mu zase skýtaly možnost projevit bezmeznou krutost, jeho zvůle neznala mezí. Současní psychologové předpokládají, že dominantní Caligulovou vlastností byl sadismus. Stále více ho uspokojovaly popravy a mučení.

Nenáviděný panovník a atentát

Byl také čím dál výstřednější, takže vyvlastňoval a vydíral, uvaloval nové a stále vyšší daně. Nebyl prý nikdo, kdo by neplatil nějaké poplatky, a to se týkalo i mrtvých, protože jejich majetek zabavoval jako své dědictví.

Římané jej opravdově nenáviděli. Reagoval na to slavnou větou: “Ať nenávidí, jen když se mne bojí!” Vznikla hustá síť informátorů a špiclů. Caligula postavil sám sebe na roveň bohům a nechal ke svému zbožštění postavit chrám, který zdobila jeho socha z ryzího zlata v životní velikosti.

Caligula byl čtyřikrát ženat – naposledy se oženil v roce 39 a očekával syna, který by po něm nastoupil na trůn, ale narodila se dcera. Když císař představil svého koně jako budoucího konzula, rozhodli se senátoři jednat.

V poslední den her konajících se v lednu 41 spiklenci dohnali Caligulu v úzké podzemní chodbě vedoucí z hlediště, zadrželi za ním jeho skupinu, které oznámili, že císař si potřebuje odpočinout a pak se na něj vrhli. Asi po třiceti ranách Caligula zemřel.

Caligulův neduživý strýc Claudius byl navzdory svému odporu ihned provolán císařem – to již však je jiná kapitola římských dějin.