Tilma z Guadalupe: Jde o důkaz zásahu nadpozemské inteligence? A jestliže ano, tak jaké?

Kde jsou skutečně přesvědčivé důkazy, které by mohly potvrdit případný zásah nadpozemské inteligence? Je vše otázkou víry a subjektivní interpretace? Iracionální stopy, jako je tilma (přehoz, pončo) z Guadalupe, si dodnes zachovaly svá tajemství. Visí tedy v Bazilice naší Panny z Guadalupe důkaz o něčem nadpozemském?

Uctívané místo

Záhadný otisk na pláštíku podobném suknu skutečně existuje – jde o tilmu z Guadalupe s obrazem Panny Marie. Relikvie je uchovávána v bazilice, která byla postavena výhradně pro ni, a to v „Basilica de Nuestra Seňora de Guadalupe“ (Bazilika naší Panny z Guadalupe). Místo, kde se udál zázrak ve Villa de Guadalupe, severně od hlavního města Mexika (Ciudad de México), je zřejmě nejnavštěvovanějším poutním místem světa a putuje sem každý rok asi 20 miliónů lidí.

Jak to všechno začalo

Roku 1531 se přihodila série zjevení tehdy sedmapadesátiletému Juanu Diegovi. Byl to rodilý Azték, konvertoval však ke křesťanství a je od roku 2002 prvním indiánem svatořečeným Vatikánem. Z legendy vyplývá toto: Juan Diego kráčel jednoho prosincového rána do Tlatilolca. Na úpatí pahorku Tepeyac, kde kdysi stávala svatyně aztécké bohyně Tonantzin náhle Juan zaslechl hudbu a jakýsi hlas ho vyzval, aby přistoupil blíže k vrcholku.

Tam uviděl ženskou postavu, která zářila „jako slunce“. Tato žena mu vyjevila, že je Panna Marie. Žádala Juana, aby byl na místě jejího zjevení postaven svatostánek a Juan byl prý vyvolen, aby tento požadavek tlumočil biskupovi této oblasti.

Nevěřící biskup a zázrak

Biskup Juan de Zumárraga mu však nevěřil. Panna Marie se Juanovi na vrcholku zjevila znovu a sdělila mu, že je nutné, aby právě jeho prostřednictvím bylo vyplněno její přání. Juan tedy následujícího dne znovu zkusil štěstí – biskup mu sice opět nevěřil, ale Juanova vytrvalost mu připadala zvláštní, a tak žádal o nějaké znamení.

U Tepeyacu na Juana již tajemná bytost čekala a slíbila pomoc – to se zjevila naposledy. Přikázala Juanovi, aby natrhal květiny – a to v místech, kde obyčejně žádné nekvetly. Nyní však byla tato místa květin plná, Juan proto sňal svoji tilmu, kterou měl přehozenou kolem ramen a květiny do ní zabalil. Panna k tomu ještě dodala, aby nikde jinde než v přítomnosti biskupa svoji tilmu nerozevřel.

Když se dostal k biskupovi, k jeho překvapení již tu čekalo několik vlivných duchovních. Juan rozevřel svůj přehoz tak, jak si to záhadná postava přála. Před očima církevních hodnostářů padly na zem vonící růže, zatímco se na bílé tilmě stále zřetelněji objevoval obraz Panny. Biskup již byl přesvědčen o zázraku a nechal skutečně postavit malou kapli, kterou v roce 1695 následovala bazilika. Uvnitř je vystaven uvedený přehoz, na němž je viditelný obraz Panny. U takovéhoto ponča se uvádí životnost nanejvýš dvacet let, toto přetrvalo staletí.

Jak obraz vznikl?

Je obraz Panny Marie pravý? Skeptici namítají, že jde o pouhou malbu. Tak tomu ovšem není – při vědeckém zkoumání látky bylo zjištěno, že barviva, malba podkladu, nátěr, kašírování a jiné náležitosti zcela scházejí – i když celý výtvor skutečně jako malba vypadá. Co to tedy je? Nové analýzy přinesly další nepochopitelné detaily.

Při silném zvětšení obličeje Madony jeden grafik objevil v zorničce pravého oka obličejové tahy vousatého muže. Došel k závěru, že se jedná o Juana Diega. Od té doby optici, oční lékaři a fotoexperti mnohokrát prováděli různé zkoušky, které dokázaly zviditelnit celou skupinu osob. Došli k ohromujícímu výsledku: v zorničkách zobrazené ženy se zrcadlí scéna upravená tak, jak to odpovídá zákonům optiky – jde zde o moment, kdy Juan rozevřel tilmu před zástupem duchovních.

Co to znamená?

Existuje několik teorií, jak obraz vznikl – buď zázrakem, tedy bezprostředním zásahem Mariiným (či nějaké jiné tajemné bytosti), nebo byl kupříkladu vytvořen příslušníky mimozemské civilizace, kteří jej tu zanechali, aby podali pozdějším generacím důkaz o svém zásahu. Někteří lidé zase tvrdí, že je produktem naší vlastní budoucnosti, zanechaným cestujícími v čase při jejich návštěvě v roce 1531. Nevíme. Můžeme se jen ptát: jaká překvapení nám ještě připraví Panna z Guadalupe?