Manželka zastupujícího říšského protektora Čech a Moravy, Reinharda Heydricha, zemřela roku 1985. Od roku 1976 ale začala psát s německým historikem Werneren Maserem své memoáry. U nás vyšla kniha s názvem Můj život s Heydrichem roku 2012. Její manžel je zde vylíčen docela jinak, než jak ho zná naše historie. Jisté je, že veškeré jeho činy obhajuje, sama Lina vyrostla v rodině, která v nacismu spatřovala záchranu Německa.
Mládí a sňatek s Reinhardem
Narodila se roku 1911 jako Lina von Osten (její matka pocházela z velmi bohaté rodiny rejdařů) a od mládí obdivovala Hitlera, což ji přivedlo v roce 1929 do řad NSDAP (měla tedy v té době 18 let). Roku 1930 poznala Heydricha a po roce se vzali. Lina jej měla přimět ke vstupu do SS a seznámila ho s Heinrichem Himmlerem. Manželé spolu měli čtyři děti.
V roce 1933 se stal Heydrich šéfem státní bezpečnosti SD. Začal s důsledným pronásledováním skutečných i domnělých odpůrců režimu. V roce 1941 byl Heydrich povolán do protektorátu, aby zde udělal pořádek. Hitler prý vyčítal říšskému protektorovi Konstantinu von Neurathovi, že není dost tvrdý.
Netradiční manželství
Mezi manželkami ostatních nacistů byla něčím výjimečná – nebyla svém manželovi věrná. Když si její manžel začal se služebnou, Lině to ani nevadilo, protože měla také milence a často za ním dojížděla. Byl to SS-Gruppenführer Walter Schellenberg. Tenkrát také manželé Heydrichovi netušili, že ona služebná, Josefa Huliciusová, se kterou si Reinhard užívá, je česká agentka v britských službách.
Každopádně byli oba manželé smíření s tím, že jejich svazek je netradiční a tolerovali si vzájemné zálety. Ne tak Schellenbergova manželka Irena – v roce 1941 se Schellenbergovi rozvedli.
Lina i její muž byli všeobecně známí jaké chorobní a bezohlední antisemité. Vůči Čechům pociťovali mírně řečeno nadřazenost. Můžeme si tedy říci, že je s podivem, že jejich služebnictvo na zámku v Panenských Břežanech, kde sídlili, tvořili samí Češi. Ovšem pravda je taková, že si k Čechům mohli mnohem více ve své nadřazenosti dovolit. Lina po válce tvrdila, jak měla Čechy ráda – ve skutečnosti se jí služebnictvo obávalo ještě více než Heydricha, protože neustále vydávala rozkazy a křičela na ně. Psycholog by tuto skutečnost jistě rozebrat uměl.
Atentát
Po atentátu na jejího manžela dne 27. května 1942 se rozpoutal hon na atentátníky a jejich spolupracovníky, ale nejen na ně. Panoval ještě zostřenější režim než dříve, říkalo se tomu „druhá heydrichiáda“. Byly vypáleny vesnice Lidice a Ležáky kvůli podezření, že někteří obyvatelé byli zapleteni do atentátu – povražděna jich však byla naprostá většina. Hitler prý jako pomstu plánoval popravit deset tisíc Čechů z řad inteligence a nestalo se tak prý jen díky závislosti Německa na českém průmyslu.
Po válce
Z Liny se stal štvanec a není divu. Heydrich byl prohlášen za válečného zločince a v Německu mu byl zabaven veškerý majetek. Na živobytí se Lina vydělávala černým obchodem. Pak jí byl přece vrácen (roku 1953) rodný dům ve Fehmarnu, kde žila až do své smrti v roce 1985.
Dodatek
V roce 1946 ji ČSR odsoudila jako válečného zločince za spoluúčast při popravě asi 90 vězňů. Stále však tvrdila, jak je toto obvinění absurdní a jak měla český národ ráda. Na otázku, zda by se vrátila na zámek do Panenských Břežan odpověděla.“Pěšky bych tam šla! A každého bych tam vlastnoručně objala!“
