Tok mocné a posvátné Gangy je součástí mnoha hinduistických legend o stvoření. Z vysokých ledovcových vrcholů Himálaje pokračuje Ganga 2500 km po území Indie, než se vlije do Bengálského zálivu. Hinduisté ji považují za posvátný, životadárný a očistný tok.
Legenda o vzniku řeky
Bohyně Ganga se v mnoha legendách objevuje jako společnice tří hlavních hinduistických božstev: Brahmy, Višnua a Šivy. Bůh Višnu stvořil svět tak, že natáhl levou nohu až na konec vesmíru a svým velkým nehtem na palci vytvořil při jeho okraji díru. Skrze tuto díru začalo do vesmíru přitékat čistá voda Nebeského oceánu v podobě posvátné řeky. Jak proudila Višnuovi přes šafránově zbarvené nohy, získala krásný růžový odstín a vznikla Ganga – řeka.
Očistná síla řeky
Vypráví se, že o mnoho let později si král jménem Sagara osvojil díky kouzlu 60 000 synů. Na výpravě do podsvětí za záchranou lidstva se synové setkali s hrozivým mudrcem, který je všechny jediným pohledem spálil na popel. Jejich duše pak bloudily světem jako nepokojní duchové, protože je nikdo řádně nepohřbil.
Když se o jejich osudu dozvěděl Bhagiratha, jeden z králových nástupců, přísahal, že přivede Gangu na zem, aby její vody duše zemřelých očistily a armáda synů se mohla dostat do nebe. Bůh Brahma s tím souhlasil a vyzval bohyni Gangu, aby Bhagirathovi pomohla. Ale Ganze se nelíbilo, že jí manžel něco přikazuje a rozhodla se, že svým pádem z nebes zemi zničí. Šiva ale vyslyšel Bhagirathovy modlitby a uvěznil Gangu ve svých vlasech, z nichž nechal vytékat pouze tenké pramínky, které očistily podsvětí, a synové mohli odejít do ráje.
Jeden z pramenů zůstal na zemi natrvalo, aby očistil všechny lidské duše zasluhující dostat se do nebe. Takto vznikla nynější Ganga, jež je zdrojem mókši – osvícení, díky němuž je duše vysvobozena z cyklu smrti a znovuzrození.
Posvátná místa
Řetězec měst podél břehů Gangy představuje poutní místa. Gangótrí je místem, kde řeka pramení. Háhábád, Haridvár, Udždžain a Násik jsou čtyři místa, kam dopadly kapky elixíru nesmrtelnosti neboli amritu. Amrit se podle hinduistické mytologie nechtěně vylil ze džbánu ptačímu bohu Garudovi, když byl prvotním oceánem formován a utvářen vesmír.
Očistná síla
Ganga je místem života i smrti. Řeka zajišťuje živobytí Indům, a když zemřou, hinduisté touží být zpopelněni na jejích březích, odkud se prý duše dostávají do nebe. Pokud tento rituál není možný, příbuzní alespoň popel zemřelého ke Ganze přinesou a přijmou její požehnání. Mrtví neočištění posvátnou řekou zůstávají prý trpět v předpeklí a stanou se přízraky, které souží ty, kteří jsou ještě naživu. Nebo se mrtví ocitnou znova v koloběhu smrti a znovuzrození.