Co se asi skrývá v archivech Vatikánu?

Vatikán

Území nazývané dnes Vatikánem se rozkládá na pravém břehu řeky Tibery v Římě, a to v místě, kde podle dávné tradice měl mučednickou smrtí zemřít sv. Petr. Při vykopávkách, probíhajících pod Svatopetrskou bazilikou ve 40. letech 20. století, byla odhalena hrobka s lidskými kostmi. V rozhlasovém projevu v prosinci 1950 papež Pius XII. vyjádřil přesvědčení, že jde o hrobku sv. Petra, to však nebylo nikdy náležitě ověřeno.

Historické zajímavosti

Na počátku 4. století byla se souhlasem císaře Konstantina Velikého na pevné terase v jílovité půdě Vatikánského pahorku postavena první Svatopetrská bazilika, která byla v 16. století radikálně přestavěna za účasti takových umělců, jako byli Bramante, Michelangelo a Bernini. Stavba nové budovy trvala až do následujícího století.

V duchovním světě římskokatolické církve zaujímá významné místo uctívání Panny Marie, a je proto zajímavé, že na místě, kde stojí Svatopetrská bazilika, byly odhaleny oltáře starověkého původu, o nichž se soudí, že sloužily k uctívání pohanské bohyně Magna Mater – Veliké Matky. Stejně jako křesťanství byl i kult této bohyně do Říma importován z Východu.

Zřízení Vatikánského městského státu

Vatikánské město, nezávislý stát na území přibližně trojúhelníkového tvaru uvnitř Říma, je skromný pozůstatek kdysi rozsáhlého území, které ve středověku ovládali papežové působící tehdy nejen jako římští biskupové, ale i jako světští panovníci. Vatikánský městský stát, nazývaný též Svatá stolice (Svatý stolec), byl zřízen 11. 2. 1929 podpisem Lateránské smlouvy mezi Svatou stolicí a italským státem.

Smlouva zahrnovala tři dohody: uznání autonomie Svaté stolice a vytvoření Státu města Vatikánu, dále usnesení upravující vztahy mezi italskou vládou a církví, a finanční vyrovnání, kterým byla Svatá stolice odškodněna za ztráty, které utrpěla v roce 1870.

Tehdy se Viktor Emanuel II. (od roku 1861 první král sjednocené Itálie) zmocnil papežských držav a Říma, čímž se světským panováním papežů skoncoval. (Byl také papežem exkomunikován – vyobcován z církve. Před jeho smrtí v roce 1878 odmítl papežského vyslance, který s ním chtěl projednat zrušení exkomunikace).

Roku 1984 byla podepsána dohoda revidující některá ustanovení Lateránské smlouvy a odstraňující privilegia, která byla do té doby katolické církvi v Itálii poskytována.

Fungování Vatikánu

Vatikánský městský stát je dnes nejmenším nezávislým státem na světě, o ploše pouhých 44 hektarů. Ekonomicky tento stát žije z příjmů plynoucích z jeho celosvětově působících bankovních a jiných finančních institucí, z “Petrova halíře” (dobrovolných příspěvků přicházejících od katolíků na celém světě), z cestovního ruchu – prodeje suvenýrů, vstupného do vatikánských muzeí, z prodeje poštovních známek, knih a jiných publikací. Kromě poštovního úřadu má Vatikán vlastní rozhlasovou a televizní stanici, nakladatelství, elektrárnu, nádraží a letiště pro vrtulníky. Vydává vlastní mince a pasy.

Hlavou státu je papež, který má v rukou plnou zákonodárnou, soudní a výkonnou moc. Jako hlavní poradní orgán působí kardinálské kolegium, které po papežově smrti volí jeho nástupce. Právní systém se opírá o církevní právo, a pokud je v jednotlivých případech nelze použít, postupuje se podle zákonů platných v Římě. Vatikánský městský stát disponuje uznáním podle mezinárodního práva a může uzavírat mezinárodní úmluvy. Svatá stolice může vysílat a přijímat diplomatické zástupce a jako taková udržuje oficiální diplomatické styky.

O bezpečnost a veřejný pořádek se ve Vatikánu stará Švýcarská garda spolu s vatikánským četnictvem, vnější bezpečnost zajišťuje Inspektorát veřejné bezpečnosti.

Ve světově proslulé vatikánské knihovně a v muzeích se nacházejí sbírky, které vyvolávají úžas svým rozsahem i hodnotou – samotná knihovna obsahuje dle odhadu na 65 000 rukopisů a přes 350 000 tištěných knih. Stejně proslulé jsou i tajné vatikánské archivy obsahující dokumenty, k nimž badatelé až donedávna neměli přístup. V pokynech pro návštěvníky vatikánských archivů se uvádí, že je přísně zakázáno odnášet jakýkoli materiál ze studovny.

Haagskou konvencí z roku 1954 byl Vatikán prohlášen za mezinárodní pamětihodnost, a v roce 1984 jej UNESCO uznalo za součást světového kulturního dědictví.