Vyspává do dvanácti, takže o něm celé dopoledne nevíte, za to do noci pořádá v obýváku diskotéku. Jeho pes proštěká půl dne a děti vám běhají nad hlavou jako sloni. Když mu to zdvořile vytknete, nechápe, s čím máte problém, a vynadá vám. I takový může být váš soused.
Hluk v noci
Pokud vás soused (a nemusí to být jen ten v paneláku, ale také z vedlejšího domu či chaty) obtěžuje svým hlukem v noci, pak se bude zjevně jednat o rušení nočního klidu. Noční klid je zákonem vymezen mezi 22.00 a 6.00 hod, a to nejen o pracovních dnech, ale také o víkendech. Jeho porušení je klasifikováno jako přestupek. Pokud je se sousedem zjevně každá domluva marná, pak vám nezbývá nic jiného, než se obrátit na policii, městskou či státní. Ta má povinnost se na místo dostavit a situaci prošetřit. Dotyčnému může pouze domluvit (pokud se bude jednat o první případ mírného porušení), nebo také uložit pokutu. Ta činí až 10 000 Kč, v případě opakovaného přestupku až 15 000 Kč. Může se však stát, že než policie dorazí, soused svou hudební produkci ukončí, nebo bude předstírat, že není doma. Pro tento případ je vhodné si celou situaci natočit na mobil (tj. můžete předložit zvukovou, obrazovou i časovou dokumentaci), abyste prokázali, že jste si vše nevymysleli.
Hluk ve dne
Pokud soused během dne poslouchá nahlas svůj oblíbený hard rock, vrtá hodiny sbíječkou do zdi nebo křičí po svých dětech a manželce, kteří mu stejně halasným způsobem odpovídají, je situace komplikovanější. Lze vycházet z § 1013 odst. 1 občanského zákoníku, který říká: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku…“ Přeloženo do běžného jazyka soused by vás neměl obtěžovat nejen hlukem, ale například ani kouřem nebo zápachem ze své ne příliš čisté domácnosti či zvířat.
Místní poměry a míra přiměřenosti
Problémem ovšem je stanovení právě oné míry přiměřenosti, což je dost relativní pojem. S dětmi běhajícími v bytě nad vámi toho patrně moc nenaděláte. Pokud by se ale ukázalo, že si soused zřídil v bytě chovnou stanici neustále štěkajících a zapáchajících psů, popř. neustále něco vrtá a řeže, protože si z obýváku udělal dílnu, pak už by se patrně jednalo o míru nepřiměřenou místním poměrům. Navíc by zde mohlo dojít k porušení i jiných předpisů.
Klasickým případem v posuzování míry přiměřenosti místním poměrům je chování domácích užitkových zvířat. Na vesnici je úplně normální, pokud má soused na zahradě několik volně pobíhajících pašíků, koz či ovcí, zatímco v centru městské, převážně panelákové zástavby, by odér chlévské mrvy společně s celodenním bečením a mečením působil spíše jako kuriozita.
Kdo měří a kontroluje hluk
Pokud máte podezření, že hluk ve vašem okolí převyšuje přípustné limity, pak se můžete obrátit na krajskou hygienickou stanici, která vám poradí, jak v daném případě postupovat, a která vám také sdělí, jestli byste jí provedené měření hluku museli sami uhradit, či nikoli.
Vždy je lepší se pokusit o vzájemnou domluvu, než do sporů vtahovat úřady a policii. Pokud je však druhá strana k dialogu nepřístupná, je dobré vědět, že si nemusíte nechat všechno líbit.
