Zámek Červená Lhota: Pověst o tom, jak přišel zámek ke svému zbarvení

Červená Lhota

Velmi zajímavý a možná poněkud zvláštní vodní zámek během staletí střídal majitele i stavební podoby. Zajímavá je pověst o tom, jak měl zámek získat svoje jméno i barvu.

Historie zámku

Zámek byl původně středověku tvrzí, která byla písemně doložena až v roce 1465. Krátce po roce 1530 ji zakoupil rytíř Jan Kába z Rybňan a začal tvrz renesančně upravovat.

Ale zřejmě nejkrásnější podobu dostala Červená Lhota po roce 1641, kdy se stal majitelem zámku významný český šlechtic Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Právě za jeho držení zámku proběhla barokní úprava prvního patra. Poslední stavební úpravy pak souvisejí s knížecí rodinou Schönburg-Hartenstein, pro kterou se stal útulným domovem, a která byla majitelem zámku až do roku 1945, kdy byl zestátněn.

Pověst o vzniku jména Červená Lhota

Podle staré pověsti se prý zámek jmenoval původně Zlatá Lhota. Rod Kábů z Rybňan, který zámek vlastnil, patřil k horlivým katolíkům. Bohužel se pan Guntram Kába zamiloval do šlechtičny Johanky z Dírné. Johanka prý byla krásná – byla ale luteránského vyznání. Proto také Guntramovi všichni tento vztah rozmlouvali – manželé s rozdílným vyznáním – to byl tehdy velký problém.

Guntram byl však natolik okouzlen, že nakonec prosadil svou a věřil, že po svatbě přivede Johanku ke katolické víře. Johanka si naopak myslela, že ona udělá z Guntrama luterána.

V těch dobách vypuklo v Čechách povstání protestantských stavů a ženich tedy opustil svou rozkošnou nevěstu a rozkošný zámek a nastoupil jako důstojník k císařskému vojsku. Jeho paní však doufala, že protestanti válku vyhrají. Aby se na zámku mohla zařídit po svém a vše zde ovládat, otrávila pan Bohuslava Kábu, Guntramova otce.

Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 se Guntram vrátil a velmi litoval smrti svého otce – zanedlouho mu bylo ale útěchou narození syna Bohuslava. Guntram však zanedlouho onemocněl (kdo už dnes ví, jak to s jeho nemocí bylo) a zemřel.

Nyní se ovdovělá Johana naplno začala projevovat. Nejdříve sňala ze zdi v zámecké síni starobylý kříž a uprostřed noci jej chtěla vyhodit z okna do rybníka. Když ale okno otevřela, venku začala zuřit hrozná bouře a k oknu přiletěl sám ďábel. Skočil do pokoje, uchopil Johanku a chtěl ji odnést do pekla. V divokém zápase se Johana opětovně udeřila hlavou o zeď, která se zbarvila její krví. Ďábel boj vyhrál a ženu do pekla odnesl.

Ráno čekalo služebnictvo překvapení – vyděšeně zírali na kříž, jenž byl vztyčen v kamení nad hladinou rybníka, a stěny zámku byly poznamenané stopami krve. Malý syn Bohuslav osiřel. A když vyrostl, tak aby odčinil matčin hřích, vstoupil do řádu karmelitánů.

Noví majitelé nedokázali odstranit skvrny ze zdí zámku, nařídili tedy nakonec celý zámek natřít červenou barvou – a tak znamení zápasu s ďáblem zmizelo. Od té doby se zámku říká Červená Lhota.