BŘECLAV – Pohled na fotogenickou krajinu Pálavy ruší přes 60 let ošklivé zastaralé elektrické vedení. Teď konečně se správě Chráněné krajinné oblasti Pálava podařilo dohodnout se s energetiky, že elektrické vedení schovají pod zem.
Místo starých ohyzdných sloupů povedou elektřinu na Pálavě podzemní kabely. „Současné zařízení je skutečně velkou vadou na kráse této unikátní rezervace,“ přiznal Jiří Kmet, vedoucí Správy CHKO Pálava. Nejvyšší zdejší vrch Děvín přiláká ročně více než 150 tisíc návštěvníků. A zastaralé elektrické vedení, které přivádí elektřinu k vysílači na vrcholku kopce, výrazně hyzdí unikátní krajinnou scenerii nad skalnatou Soutěskou. Narušené panorama ovšem není to jediné, co ochránce přírody trápí. „Nadzemní sloupy s elektrickými dráty působí také jako past na ptáky. Letos na jaře jsme pod jedním z nich nalezli pět uhynulých mláďat kalouse ušatého. Zřejmě byly zasaženy elektrickým výbojem,“ řekl ornitolog Správy CHKO Pálava Vlastimil Sajfrt.
Výměna vzdušného vedení za zemní kabel je však velmi nákladná a ve složitých podmínkách vápencového bradla Děvína půjde o technicky náročnou akci. Energetici musí překonat svislou skalnatou stěnu, trasu v porostlém terénu i zvětralé skalnaté svahy. Kabely potáhnou v délce 1,2 kilometru a je třeba zdolat převýšení 140 metrů. Pořád přitom musí pamatovat, že jsou v národní přírodní rezervaci. „V této lokalitě nelze používat běžnou těžkou techniku. V rámci montážních prací a přepravy materiálu proto počítáme i s využitím vrtulníku,“ vysvětlil Radek Slatinský, vedoucí Regionální správy sítě Hodonín ze společnosti E.ON Distribuce. Jde o technicky a logisticky velmi náročnou akci. Podzemní kabelové vedení bude uložené v plastových multikanálech, aby v budoucnu nebyly třeba další výkopové práce v případě potřeby zásahu do tohoto vedení. Práce začnou ve druhé polovině příštího roku a počítá se s tím, že výměna potrvá zhruba osm měsíců. „Práce v přírodních rezervacích je pro energetiky pokaždé velmi náročná. Téměř vždy záleží na domluvě a přístupu jednotlivých stran. Je důležité se shodnout na nějakém kompromisu. Například v Národním parku Podyjí jsme hledali to nejlepší řešení pro vzhled patových pilířů tak, aby zapadaly přirozeně do chráněné krajiny,“ uvedl Slatinský.
