JIHLAVA – Nejlepším českým dokumentem je Sólo francouzského režiséra Artemia Benkiho, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Fonja. V sekci Mezi moři ocenila porota rumunský snímek Učit a nejlepším debutem je belgická Afázie. Cenu za přínos světové kinematografii získal kazachstánský režisér Sergej Dvorcevoj, který je také autorem letošní ji.hlavské znělky. Festivalovou cenu třiadvacátého ročníku Ji.hlavy navrhl čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej.
V soutěžních sekcích třiadvacáté Ji.hlavy se setkalo 127 filmů. Česká radost letos čítala rekordních 21 dokumentů. Sekce se otevřela i těm českým filmům, jejichž režisérem není český tvůrce. „I díky této změně představila letošní Ji.hlava snad nejpestřejší nabídku výrazných českých dokumentů uvedených ve světové či české premiéře,“ říká Marek Hovorka, ředitel festivalu. Nejlepším z nich je podle poroty Sólo francouzského režiséra Artemia Benkiho. „Oceňujeme lehkost, nenásilnost a soustředěnost, s jakou autor zobrazil silný lidský příběh trpícího člověka a dostal se do jeho maximální možné blízkosti bez rušivých formálních efektů a patosu,“ zní zdůvodnění poroty, ve které zasedl například loňský vítěz České radosti Karel Žalud nebo slovenská spisovatelka Monika Kompaníková. Autoři vítězného snímku obdrží finanční odměnu deset tisíc euro.
Zvláštní uznání porota udělila Ztracenému břehu filmaře Jiřího Zykmunda a Cenu studentské poroty si odnesl irský dokumentarista Kris Kelly za snímek Králové Šumavy. Studenti udělili také zvláštní uznání filmu Apparatgeist režisérky Marie-Magdaleny Kochové.
Sekce Opus Bonum, která reprezentuje přehlídku současného světového dokumentu, letos uvedla devět snímků. Z nich vybral porotce Cristi Puiu snímek Fonja režisérky Liny Zacher. Film vznikl v rámci čtyřměsíčního workshopu, v němž se deset mladistvých delikventů z převýchovného zařízení na Madagaskaru učilo pracovat s filmovou kamerou, stříhat a vyprávět vlastní příběhy.
Nejlepším filmem východní a střední Evropy se stal snímek Učit rumunského režiséra Alexe Brendea. Porota sekce Mezi moři, ve které zasedl například americký filmový teoretik Timothy Corrigan, ocenila film ‚za oslavu nekonvenčnosti. Autoři vítězného snímku získají finanční odměnu deset tisíc euro.
Ve studentské soutěži Mezi moři zvítězil v konkurenci sedmi snímků film Život by mohl být tak krásný tvůrčího tandemu Angelika Herta a Filip Jacobson. Porota udělila i zvláštní uznání českému filmu Hnůj vezdejší režisérky Nikoly Krutilové. Autoři vítězného studentského snímku získají dva tisíce dolarů.
Nejlepším debutem letošního roku je belgický snímek Afázie. „Za silnou schopnost vyvolat niternou reakci. Za schopnost vyvolat násilí, které zkoumá. Filmu se daří převést obsah do formy a zkušenosti. Film se zaměřuje na kolektivní mlčení doprovázející brutální historické zločiny a fragmentaci historie,“ uvádí porota Prvních světel k filmu, jehož režisérkou je Jelena Jureša.
Nejzajímavějším experimentálním dokumentem se stal snímek Akce, téměř neschopný myslet čínského režiséra Haonana Mao. „Za vizionářský a dramatický přístup k utváření světa, kterým film proměňuje skutečný životní příběh v apokalyptickou filmovou cestu,“ uvádí porota. Sekce Fascinace letos uvedla dvacet čtyři snímků. Zvláštní uznání si odnesla obrazová miniatura přetrvávající Ugo Petronina.
Sekce Fascinace: Exprmntl.cz se skládala ze dvaceti snímků. Tím nejlepším z českého experimentu je Moréna Rex Marie Lukáčové. Zvláštní uznání si odnesl Franz Milec za Abstract Horror.
V sekci Svědectví o přírodě ocenila porota jako nejlepší film Antropocén: Epocha člověka. Porota sekce Svědectví o politice vyzdvihla film Jeskyně režiséra Ferase Fayyada. Nejlepším snímkem v sekci Svědectví o poznání se stala finská Druhá strana Marsu od Minny Långström. Ocenění za nejlepší krátkometrážní dokument v sekci Krátká radost si z letošní Ji.hlavy odvezla argentinská režisérka Ingrid Pokropek za snímek Shendy Wu: deník.
Diváky letos nejvíce oslovil snímek Postiženi muzikou Radovana Síbrta o fungování hudební kapely The Tap Tap. Již po jedenácté byly vyhlášeny ceny Silver Eye, které uděluje Institut dokumentárního filmu nejlepším středo- a východoevropským snímkům trhu East Silver. V krátkometrážní kategorii mezinárodní porota ocenila „poetický film, který je přesvědčivou kombinací zvuku, obrazu a tónu,“ Pripyat Piano české režisérky Elišky Cílkové. Zvláštní uznání získal estonský film Čekání na zázrak Aljony Suržikovové. V kategorii celovečerních filmů byl oceněn belgicko-švédsko-dánský film Anny Eborn Transnistra a zvláštní uznání získal polsko-slovenský film Vítr. Dokumentární thriller režiséra Michala Bielawského.
Cenu za nejlepší festivalový plakát si letos odnesl Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Cenu diváků získal Mezinárodní festival krátkých filmů Zubroffka. A nejlepším audiodokumentem je dokument Matěj Terezy Rekové. Snímek z cyklu Dobrá vůle umožňuje vhled do života člověka s autismem.
