Zámek v Litomyšli je jedním z nejkrásnějších u nás, od roku 1999 je památkou UNESCO.
Historie zámku a zajímavosti
Předchůdcem zámku bylo zřejmě slavníkovské, později přemyslovské hradiště, od 12. století pak klášter premonstrátů, v roce 1344 přeměněný na biskupskou rezidenci. To se však změnilo za husitských válek, kdy stavbu dobyli a vypálili kališníci. Pak Litomyšl získali Kostkové z Postupic, kteří zničené budovy nechali opravit a upravit na své sídlo.
Na jeho místě dal mocný Vratislav z Pernštejna v letech 1568 – 1581 postavit honosný renesanční zámek. Další majitelé pak do podoby budov moc nezasahovali – proto si uchoval svůj renesanční vzhled. Interiéry však upravovány byly, hlavně po požáru roku 1775, kdy komnaty a sály získaly postupně barokní, rokokový a klasicistní ráz.
Zajímavostí Litomyšle je i to, že roku 1823 se do služebního bytu v zámeckém pivovaru nastěhoval sládek František Smetana, kde se mu již roku 1824 narodil syn Bedřich.
Na zdejším zámku se hovoří hned o několika strašidlech, nejznámější je však přízrak zlé hraběnky – její duch se tu prý zjevuje, aby nakonec zmizel pod zemí, kam se za života propadla.
Pověst o podivných šatech
V Litomyšli bydlela kdysi za dávných dob pyšná a velmi ješitná hraběnka. Byla známá mezi lidem svou povýšeností a soudy bez slitování. Starala se pouze o to, jak se co nejlépe vystrojit, aby vynikla nad ostatní ženy. Proto samozřejmě nestrpěla, aby někdo nosil podobné šaty či šperky jako ona.
Když už nevěděla, jak se vyparádit, z hloupého rozmaru si na zámek sezvala všechny pekaře z okolí. Poručila si šaty z chlebového těsta. Pekaři se do takové věci nechtěli ani pouštět, jeden z nich se však rozhodl, že se úkolu zhostí. A skutečně: zhotovil z pečiva prý krásné dílo. Hraběnka si šaty ihned navlékla a vydala se v nich na procházku. Zdálo se jí, že lidé ohromeni opravdu jsou, neboť se k ní neodvážili ani přiblížit.
Výjimkou byla stará otrhaná žebračka, která ji prosila, aby jí dala jen kousíček ze svých šatů. To hraběnku velmi urazilo, takže se na ubožačku hrubě obořila a vynadala jí. Nešťastná žena, jejíž dcera a její děti právě umíraly hlady, nad ní vyřkla kletbu: „Kéž tě Bůh na místě ztrestá!“ A hle: pod hraběnkou se rozevřela země a pohltila ji. Zela za ní ještě chvíli temná díra, ale pak se země údajně znova uzavřela.
Nikdo však její smrti nelitoval a nikdo po ní v hlubinách země nepátral. Její duch tedy bloudí zámkem a prosí o pomoc, ale nikomu se zatím nepodařilo kletbu zlomit.
Podzemí pod městem i zámkem
Pravdivý základ pověst zřejmě může mít: v tomto starobylém městě je rozsáhlé podzemí. Má i několik pater a velká část podzemních prostor se nachází dokonce přímo pod zámkem. Je tedy skutečně možné, že se tu někdo někdy propadl do země. Veřejnosti bylo podzemí zpřístupněno teprve v roce 2010.
Podobné pověsti
V ústní lidové tradici se často setkáváme s pověstmi, kdy se někdo odplatou za své špatné konání propadne do země. Tyto příběhy zřejmě souvisejí s představou pekla, tajemného podzemí, kam spějí duše hříšníků. Do podzemí se tehdy lidé proto báli vcházet.
