Krásná příroda i tajuplné legendy – to je Maloskalsko, rozprostírající se na území Českého ráje, severovýchodně od Turnova. Zdejší skalní města mají zvláštní atmosféru – mohou nás přitahovat i děsit zároveň. Aby toho nebylo málo, zdejší náladu podtrhují ruiny hradů rozmístěné na skalách.
Příroda jako varhanář
Suché skály – těm se pro jejich rozeklanou, ale přesto jednolitou podobu, která připomíná píšťaly varhan, přezdívá někdy Kantorovy varhany. Je krásné, že je vyrobila příroda sama, a to pomocí tektonických procesů, které tvoří základ reliéfu této kouzelné krajiny. Stalo se to asi před 3 miliony let.
Skalní masiv Suchých hor tvoří v podstatě čtyři velké skalní pilíře: Hlavní věž, Střední věž, Sokolí věž a Vlajková věž. Jedna z dalších přezdívek Suchých skal zní Maloskalské dolomity a patří také k velmi oblíbeným místům horolezeckých výstupů – ostatně svou výškou dosahují až 80 metrů.
Skalní útvar vypadá trochu bizarně, a tak se povídalo leccos. Kupříkladu na skály jako na varhany měli hrát obři, kteří prý žili na blízkém Hamštejnském hřbetu. Také rozeklaná stěna skal, která jakoby vyrůstala ze záplavy lesů, připomíná svým vzhledem hřbet nějakého prehistorického ještěra.
Frýdštejn
K této oblasti patří i silueta hradu Frýdštejn. Válcovou věž zříceniny hradu můžeme znát ze známé pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci, ve které zde sídlily dvě čarodějnice – matka s dcerou.
Filmaři zřejmě zvolili tento hrad pro jeho romantický vzhled, ale v dávných dobách se prý k němu skutečně slétaly čarodějnice. Společně s čerty tady slavily o Valpuržině noci sabat. Také doktor Kittel (český Faust) měl právě zde podepsat smlouvu s ďáblem. Jiné hlasy ale tvrdí, že Frýdštejn je velmi čistou lokalitou a míst démonických sil je zde možno snadno navázat kontakt s anděly.
Utajený vznik
Pokud se jedná o historii hradu, nemáme o jeho vzniku žádné zprávy – takže kdo jej založil, není známo. Historici však předpokládají, že byl založen někdy v první polovině 14. století, poprvé je zmiňován v roce 1385. V době husitské byl hrad v držení Bohuše z Kováně a byl husity marně obléhán. Kolem druhé poloviny 16. století však přestal být obýván a ke konci století je již uváděn jako pustý.
