HAVLÍČKŮV BROD, VYSOČINA – S nepříjemnou novinkou přišly v polovině srpna Technické služby Havlíčkova Brodu. Nově zpoplatnily výkup dřeva i nábytku. Ten když do sběrného dvora odvezete, zaplatíte 1500 Kč bez daně za tunu. Technické služby změnu v cenové politice hájí zpřísněním přístupu Kronospanu, respektive společnosti Silva, která výkup zajišťuje. Žádné další redakcí oslovené sběrné dvory na Havlíčkobrodsku i po celé Vysočině však na změny zpoplatněním výkupu nezareagovaly.
„Zpracovatelé dřeva omezili příjem dřeva z hlediska složení. Zatímco dříve Kronospan, respektive Silva přijímaly všechny druhy dřeva, teď už jen vybraný sortiment,“ vysvětlil vedoucí střediska odpadů a čištění města Technických služeb města Havlíčkova Brodu Kamil Tesárek.
Jednatel Kronospanu Martin Dvořáček si naopak stojí za tím, že politika výkupu dřeva od sběrných dvorů se nezměnila. „Nadále podporujeme sběrné dvory v Kraji Vysočina. Recyklát stále vykupujeme. Pokud je některá dodávka recyklovaného dřeva ze strany Kronospanu odmítnuta, důvodem je pouze špatná kvalita dodávaného materiálu. Pokud kvalita recyklátu neodpovídá nastaveným parametrům, zásilku vracíme zpět dodavatelům. V tomto ohledu jsme neúprosní a do výroby pustíme jen materiál, který splňuje přísné parametry. Činíme tak samozřejmě s ohledem na kvalitu našich výrobků,“ uvedl.
Sběrné dvory z celé Vysočiny jsou tak vzhledem k nastaveným pravidlům kvality vykupovaného dřeva nucené materiál pečlivě třídit a zpracovatelům dodávat kvalitní recyklované dřevo. Některé sběrné dvory se k pravidlům postavily čelem, pečlivě třídí a cenovou politiku nezměnily, jiné vykupují od občanů dřevo za poplatek už delší čas nebo jako právě Brod přistoupily ke zpoplatnění a tvrdí, že nemají dostatek zaměstnanců a čas třídit odložené dřevo.
„Všichni budou pálit po večerech dřevo v kotlích anebo budou vznikat černé skládky,“ okomentovala jedna z Broďaček na sociální síti. „Pokud se mají naučit lidi žít EKO, musí s tím začít města. Ono mnohdy je pro lidi obtíž to vůbec někam vozit, natož platit. Blíží se tedy doba, kdy opět budou lidi pálit desky plné lepidel v kotlích,“ projevil názor v diskuzi na sociální síti její další člen.
Ve sběrném dvoře v Chotěboři, který spravuje TECHNICKÁ A LESNÍ SPRÁVA CHOTĚBOŘ s. r. o. mají výkup dřeva zpoplatněný už dlouho. Jak od firem, cizích lidí, tak od místních chtějí 1 500 Kč za tunu bez daně. „Firmy zaplatí za vše včetně nábytku, občané Chotěboře pouze za stavební dřevo, tedy například za okna a vchodové dveře nebo střešní krov. Naopak neplatí za nábytek,“ vysvětluje Roman Málek z Technické a lesní správy Chotěboř s tím, že aby vyhověli zpracovatelům, denně pracovníci chotěbořského sběrného dvora kontrolují složení odloženého dřeva a třídí dle pokynů zpracovatelů, což jim zabere přibližně hodinu denně.
Stavební dřevo mají ještě zpoplatněné ve Žďáru nad Sázavou. „V kategorii stavebních a demoličních odpadů, které jsou obyvatelé města povinni hradit, se nachází i stavební dřevo, v tomto případě si obyvatelé tuto položku hradí sami, a to za 2 000 Kč za tunu plus 21% DPH. Jedná se o dřevo ze stavby, popř. demolice starých staveb,“ uvedla Pavla Ivácková z AVE CZ odpadové hospodářství s. r. o., které provozuje sběrný dvůr ve Žďáru nad Sázavou.
Jihlava, Třebíč, Světlá nad Sázavou ani Pelhřimov nemají výkup dřeva pro občany – obyvatele měst zpoplatněný a o zpoplatnění ani neuvažují. „Občané mají využití sběrných dvorů zahrnuto v poplatcích za komunální odpad. Na dvoře nic neplatí,“ potvrdila Kateřina Krejčová vedoucí sběrných dvorů Třebíče a okolních obcí a měst ze společnosti ESKO-T s. r. o. „Je potřeba důrazněji třídit, ale to je běžné. Třídíme například i plasty – na měkké a tvrdé. Když zpracovatelé dřeva zaslali pokyny s fotkami, co lze a naopak co nechtějí, přidali jsme další kontejner a třídíme. Odložení dřeva ve dvoře mají Světelští zadarmo,“ uvedl Zdeněk Fikar, provozní skládky a sběrného dvora ve Světlé nad Sázavou.
Jak je to se skládkováním a recyklací dřeva?
Zatímco například Belgie recykluje dřevo už patnáct let a přibližně stejně dlouho platí v Německu zákaz ukládání dřevěného odpadu na skládkách, Česká republika v této oblasti zatím zaostává.
V Česku chybí legislativa, která by omezila a ve výsledku skoncovala se skládkami. Ministerstvo životního prostředí navrhuje zákon o odpadech, který přináší podstatné a většinou pozitivní podněty do odpadového hospodářství v Česku. Stále se však diskutuje o tom, zda se skládkami skončit k roku 2030 nebo už od roku 2024. Podle ministerstva zatím obce nejsou připravené na zákaz skládkování. Je to však jediný způsob, jak nevolit ekologicky nepříznivou variantu skládkování. Navíc u dřeva, které se dá recyklovat. „Recyklaci považujeme za nutnost. Cena za odvoz dřevního recyklátu do spalovny či na skládku je podstatně vyšší, než námi nabízená služba,“ zdůraznil ekolog Kronospanu Rostislav Habán.
