Tereza Kostková : Stokrát chválím čas…

V Křižíkových ateliérech na Pražském Výstavišti se uskutečnil žívý přenos tanečního soutěžního pořadu České televize Stardance.

Tereza Kostková je nepřehlédnutelnou osobností. Je totiž stejně pozoruhodná herečka jako moderátorka. Není se tedy co divit, že spolu s Markem Ebenem jsou již desátým rokem nazaměnitelnou moderátorskou dvojicí tohoto oblíbeného tanečně-soutěžního pořadu, který sledujeme každou sobotu na České televizi. 

Desátý ročník vybízí k bilanci. Přineslo vám deset let se StarDance nějakou změnu do života?

Říkám si: „Cože, deset? Jak to? Už?“ Rámuje to ty roky, trochu je určuje, ukazuje, jak to letí a jak by se toho tenkrát nikdo nenadál. A nevím, jestli mě změnilo samotné StarDance, ale čas mě proměnil určitě. A já to na StarDance tiše pozoruji.

Pamatujete si na svůj premiérový večer se StarDance? Napadlo vás, na jak dlouho zůstane ve vašem životě?

Nepamatuji si to takto konkrétně vůbec. To víte, byla jsem v jiném stavu, byla jsem ráda, že to jakž takž všechno udýchám, ale vím určitě, že jsem si nepředstavovala, jak to bude dál. Ani před třinácti lety ani loni. Vždy mě každý zájem i další ročník potěší.

Na parketě i v obecenstvu se v následujících přímých přenosech objeví řada vítězů i účastníků. Na který pár nejvíce vzpomínáte?

Těch je! Vzpomínám na spousty párů z různých důvodu. Marek Zelinka s Mařenkou Doležalovou mi utkvěli výrazně pro výjimečné choreografie i jejich nenásilné a přirozené „stančení“ se k sobě.

Druhý večer byl věnován Karlu Gottovi. Na jakou píseň od něj byste si nejraději zatancovala?

Na Stokrát chválím čas.

Noblesa, elegance, tanec – make up, účesy, taneční róby. Na čem vám nejvíce  záleží, když vyrazíte na ples?

Myslím si, že komplexní elegantní úprava a dobrá nálada jsou nezbytné ve vyváženém poměru. A na čem mě osobně záleží je, aby se nevyhlašovala celá tombola, jen hlavní ceny. Já se totiž na plese ocitám výhradně pracovně, coby moderátorka, a vyhlašovat o půlnoci třeba sto cen je vážně náročné. Ale to se mi stalo jen párkrát.

Ze zákulisí často slýcháváme, že „dělat“ StarDance je jako pobyt na půlročním táboře. Zatímco vám se mění sestavy „táborníků“, vy zůstáváte. Jak snadno pak zapadnete do nové party? Jste spíš vedoucí nebo starší kamarád?

I když to po tolika letech nevypadá, občas jsem stále ještě i mladší kamarád.

Jedním ze zásadních letošních výročí naší země je připomenutí třiceti let svobody. Tanec a svoboda – souvisí spolu podle Vás?

Jednoznačně souvisí. Opravdu krásně můžete tančit jen, když má vaše srdce křídla.

Co byste popřála StarDance k desátému výročí?

Aby ho stále mělo publikum tak rádo a těšilo se z něj tak upřímně, jak i letos cítím, že se těší.