Magdalena Bičíková se styděla pusinkovat herce. Byli pro ni staří!

Dětská hvězda Magdalena Bičíková slavila v den třicátého výročí sametové revoluce nejen tento památečný den, ale i své narozeniny. Neuvěřitelných  jedenapadesát let. Dívenka, kterou si všichni pamatují jako zlobivku z komedie Pátek není svátek nebo jako princezničky z pohádek, se dnes živí jako PR manažerka a tisková mluvčí. 

Magdalena hrála od svých šesti let v dětských pořadech. Například se Štěpánkou Haničincovou a čertíkem Bertíkem moderovala oblíbený Rozmarýnek. Režisérka Vlasta Janečková ji poté obsadila do řady princezen nebo hodných děvčat, do kterých se princ zamiluje, i do dalších pohádkových postav. Vidět jste ji mohli v Červánkové královně, To se ti povedlo, Julie, Jak Jaromil ke štěstí přišel nebo Předeme, předeme zlatou nit. Na pohádky ale moc nadšeně nevzpomíná: “Princezny jsem hrála zhruba od dvanácti do čtrnácti let a bylo to pro mě hrozně obtížné. Mým princům bylo běžně o deset let víc a mně připadali jako starci. Na scény nevinných polibků a objetí jsem nastupovala příšerně ztrémovaná a pravidelně je kazila. Tehdy mi došlo, že pokud chce člověk něco hrát, musí mít buď ohromnou fantazii, nebo už o životě něco vědět, aby měl odkud brát.”

Pamatovat si ji také můžete jako mladší a zlobivější sestru Magdy Reifové ve filmech V pátek není svátek a V podstatě jsme normální. Na toto natáčení ráda vzpomíná: “To rozhodně nebyl film, který by se zapsal do zlatého fondu československé kinematografie, ale bylo to opravdové natáčení v barrandovských ateliérech a to mě bavilo. Mohla jsem tam prolézat všechny rekvizitárny, maskérny, lézt do dekorací nebo se natáhnout na filmovou postel. Prozkoumala jsem jim tam i všechny šuplíky.”

Když se nedostala na DAMU vystudovala žurnalistiku a filmovou vědu. Po studiích začínala psaním filmových recenzí, reportáží a rozhovor. Po recenzi na film Kolja jí byla nabídnuta jeho propagace. “Režisér Jan Svěrák mě v roce 1996 požádal, zda bych se nepodílela na propagaci jeho filmu Kolja. To byl vůbec první tuzemský film, který měl nějakou cílenou reklamu a PR. No a potom jsem začala podobných nabídek dostávat čím dál víc,” popisuje začátek své práce v reklamě. 

Od roku 2002 dělá tiskovou mluvčí Shakespearovským slavnostem: “Tahle nabídka přišla v roce 2002. Měla jsem v tu dobu dvouletou dceru, o kterou jsem se starala spolu s maminkou, takže když mě oslovili, bylo to jako dar z nebes. Ten rok byl totiž do role Krále Leara obsazen Jan Tříska a díky tomu se nám s kolegyní podařilo udělat slavnostem ohromnou reklamu,” vzpomíná na úspěšný rok, který předznamenal další úspěšné roky v tomto oboru.