Výraz anestezie je odvozen od řeckého „bez vnímání„. Výraz narkóza pochází z řeckého slova „narcósis“ (spánek) či „narkos“ (omamuji).
Starověk
Narkóza byla známa již ve starověku, kdy před operací užívali pacienti výtažky z různých rostlin – kromě opia šlo kupříkladu o šťávu z blínu černého, z plodů mandragory nebo z rulíku zlomocného. Lokální anestezie vypadala někdy tak, že operatér rozžvýkal listy kokainovníku a plival je do rány.
Středověk a část novověku
Ve středověku byla situace o mnoho horší. Někteří pacienti byli operováni za plného vědomí, takže operatér musel pracovat co nejrychleji, aby nezemřeli následkem šoku. Těm šťastnějším bylo podáno opium či alkohol. V některých zemích bylo zvykem jim přiškrtit krční tepnu, jinde dostávali ránu do hlavy, byla jim odpouštěna krev nebo byli zavěšováni hlavou dolů na tak dlouho, aby upadli do bezvědomí. Vypadá to spíše jako mučení? Svědčí o tom kupříkladu příručka vydaná v 16. století, která obsahovala radu, aby se pacient „nejprve vyzpovídal a přijal svátost oltářní„.
Rajský plyn
Teprve v 18. století se začal používat oxid dusný zvaný rajský plyn. Na vlastní pěst ho začal zkoumat roku 1795 budoucí známý anglický chemik a fyzik Humpry Davy, který ho zkusil sám na sobě. Jako první vyslovil domněnku, že rajského plynu by bylo možno použít při operacích. Pro realizaci této přínosné myšlenky nebo však uděláno nic, takže rajský plyn nadále převážně uvolňoval náladu na večírcích.
Éter
Ve 40. letech 19. století se objevila pro pacienty nová šance – éter (na jehož účinky ovšem poukázal již o dobrých 300 let dříve slavný švýcarský lékař Paracelsus). Bostonský stomatochirurg William Thomas Green Morton vytrhl roku 1846 za pomoci éteru první zub.
Za začátek novodobé anestezie se ale považuje teprve 16. říjen 1846, kdy Morton podal coby anesteziolog pacientovi toto anestetikum při veřejné operaci.
Éter však měl vady na kráse: dávkován byl spíše podle odhadu a působit začínal různě rychle, takže někdy se začalo operovat dříve, než zabral.
Chloroform
To vše otevřelo cestu chloroformu, který zaujal porodníka Jamese Simpsona, a který po něm sáhl roku 1847. Ale i chloroform dokázal být nebezpečný – stačilo pár kapek navíc a pacient už se neprobral.
Dnešek
Dnes se k anestezii používají různé moderní preparáty, mezi nimiž však není rajský plyn, ani éter, ani chloroform. Prostředky jsou bezpečnější, anesteziologie se však stále vyvíjí.
