Znáte těchto deset plzeňských “NEJ”? Možná víte i o dalších!

Zdroj: plzen.eu

PLZEŇ – Od svého založení v roce 1295 se Plzeň pěkně rozrostla a dnes je po Praze druhým největším městem v Čechách. Tak, jak se postupně rozšiřovala do všech světových stran, nabývala i na svém významu.

Dařilo se zde především průmyslu, díky kterému věhlas Plzně sahal daleko za hranice země. Pochází odtud i spoustu zvučných jmen, která se proslavila v rozličných oborech. Plzeň se však může pochlubit i několika pozoruhodnými prvenstvími.

Katedrála sv. Bartoloměje na náměstí Republiky
Kdo by neznal tuto plzeňskou dominantu a gotickou chloubu, která díky svým úctyhodným 103 metrům má nejvyšší kostelní věž v republice. Z jejího ochozu se můžete rozhlížet do daleka z výšky 62 metrů. Před tím ale musíte vyjít 300 schodů.

Velká synagoga
Ta je bezesporu další pozoruhodnou a nepřehlédnutelnou sakrální stavbou. Její realizace probíhala v letech 1888 až 1892 a nemá co do velikosti v republice konkurenci. Je tou největší synagogou u nás. Po jeruzalémské a budapešťské synagoze je dokonce třetí největší na světě.

Amfiteátr Lochotín
Pověstný plzeňský amfiteátr, který pamatuje mnohá hudební vystoupení a kam se též sjížděli fanoušci kdysi velmi populární Porty ze všech koutů tehdejšího Československa, je největším přírodním hledištěm v ČR. Po rekonstrukci v roce 2015 se sem vejde až sedmnáct tisíc diváků, z toho šest tisíc na místa k sezení. Zprovozněn byl v roce 1961, v současnosti je pod správou plzeňské ZOO.

Tyršův most
Ten se klene přes řeku Radbuzu v Doudlevcích a je pozoruhodný tím, že je prvním úplně svařovaným obloukovým mostem u nás. Svého času byl řazen mezi pět nejodvážnějších konstrukcí světa. Projekt mostu vytvořil prof. František Faltus, tehdejší konstruktér ve Škodovce, jejíž mostárna most také vyrobila, smontovala a v roce 1933 dokončila. V letech 1994–1995 proběhla celková rekonstrukce. Ta nebyla z památkového hlediska příliš vydařená, a tak se bohužel toto dílo nestalo kulturní památkou.

Co by to bylo za plzeňské “nej”, kdyby tu nebylo nějaké, které se týká zlatavého moku – piva:

Pivo plzeňského typu
Legendární plzeňské pivo spatřilo světlo světa 5. října roku 1842. Uvařil ho zde bavorský sládek Josef Groll. Vznikl tak legendární spodně kvašený plzeňský ležák, který se velmi brzy začal těšit velké oblibě nejen v Plzni, ale i daleko za hranicemi a stal se prototypem nového druhu piva napodobovaným po celém světě, tzv. pivem plzeňského typu (Pilsener nebo Pils).

Největší pivnice
Takové pivo si zaslouží i pořádnou hospodu, a tak tu máme hned tu největší v zemi. Mnozí z vás už jistě tuší, že jí je pověstná Spilka v areálu Plzeňského Prazdroje.  Vejde se tam nyní až 550 hostů, a to se rekonstrukcí dokonce její kapacita snížila. Když se obří pivnice naplní až k prasknutí, obsluhuje zde najednou až třicetičlenný personál.

Pivovarské muzeum
Je to jediné muzeum na světě dochované v původním středověkém právovárečném domě z 15. století. Najdete zde nejmenší džbánek na světě, pivovarskou laboratoř nebo třeba gotickou sladovnu. Celým svým pojetím i šíří expozice údajně plzeňské Pivovarské muzeum nemá ve světě konkurenci.

Bohužel, jak šel čas a s ním nezadržitelný vývoj vpřed, některá plzeňská nej vzala také za své:

Letiště Bory
Kdo by dnes z řady nezasvěcených poznal, že na místě dnešní průmyslově-obchodní zóny Borská pole se dříve nacházelo letiště, a to ne ledajaké. Mohlo se totiž pochlubit tím, že bylo nejstarší v republice. Vybudovalo se už v roce 1910.

Kino Elektra (Moskva)
Plzeň vždy žila kulturou. To koneckonců dosvědčuje například i již zmiňovaný obří amfiteátr. Své “nej” zde ovšem patřilo i bývalému kinu Elektra (za minulého režimu přejmenované na Moskva) na dnešní Americké ulici. Svého času bylo největším kinosálem v republice.

Trojánská kronika
O své prvenství bohužel přišla i dlouhou dobu za nejstarší tištěnou knihu u nás považovaná Trojánská kronika. Je napsaná v češtině a za datum vzniku byl dlouho uváděn rok 1468. To se však změnilo. Dle nových odborných výzkumů se ukázalo, že toto dílo je ve skutečnosti zřejmě mnohem mladší. Své prvenství v této oblasti však Plzeň stejně neztratila. Za nejstarší v naší zemi tištěnou knihu je nyní považován latinsky psaný církevní zákoník Statuta Arnošta z Pardubic z roku 1476, který pochází z dílny neznámého tiskaře, jenž tehdy působil v kolébce českého knihtisku – v Plzni.