Hrad Vildštejn ve Skalné: Kým asi byla zazděná žena, jejíž kostra se našla v komíně?

Vildštejn dnes

Ještě před dvaceti lety byly některé části tohoto hradu ve Skalné v okresu Cheb na pokraji zhroucení. Byl naštěstí rekonstruován. Jelikož patří k tomu málu románských hradů u nás, byla by škoda nechat ho úplně zchátrat.

Zazděná žena

S hradem je spojeno mnoho legend, ale o jedné události vyprávějí jen málo. Při nedávném bourání jedné části hradu byla nalezena zazděná ženská kostra – a to v komíně! Podivný byl i způsob jejího uložení. Byla umístěna ve zvláštní schráně, ke které byla přiložena skleněná baňka, několik stébel trávy a rybářský háček. Je možné, že byla považována za čarodějnici, i když ani ty se takto běžně nepohřbívaly.

 Černá ovce rodiny

Jak již bylo zmíněno, legendy mnoho nehovoří, ale pokud se týče písemných pramenů, zdá se, že by mohlo jít o jednu z dcer majitele hradu z rodu Trautenbergů, kteří hrad vlastnili na přelomu 16. a 17. století. Měla prý být ošklivá, ale znala moc bylin, a ovšem také jedů.

Jednoho dne údajně záhadně zmizela a už ji nikdo nikdy neviděl. Šířily se zvěsti, že byla považována za čarodějnici, což vzhledem k jejím zálibám není příliš překvapivé. Rodinou byla zapuzena a zřejmě i zabita. Nikdy se neobjevil žádný důkaz – až na současný nález její kostry.

Další varianta?

Existuje však také jiná varianta události – chebská městská kronika nám vypráví o tom, jaké spory vedlo město s Vildštejnem kvůli vaření piva. Chebští měšťané hodlali prosadit svou a spor měl vyvrcholit označením jedné z dcer Trautenbergů za čarodějnici – to mohlo vést k jejímu upálení, ale také (což možná bylo pro pány z Vildštejna horší), k zabrání rodových majetků. A tu už k nám promlouvá pověst: podle ní za jasných měsíčních nocí prochází hradem bílá paní. Vyhlíží nešťastně, ale nikomu neublíží.

Loupežník

Můžeme si vyprávět ještě jednu pověst, která je rozšířená, ač nemá žádné bližší upřesnění, kdy se příběh mohl odehrát. Jeden člověk z Chebu se na již pustém Vildštejně usadil a stal se loupežníkem. Dařilo se mu – po nocích přepadal pocestné i panské kočáry.

Na hradě lup poté ukrýval do tajných skrýší. Jednoho dne se ale do hradu nevrátil, a nikdo nevěděl, co se s ním vlastně stalo. Prý se propadl do země, ale podle jiných zdrojů jej někdo prostě přemohl.

A teď možná straší

Po nějaké době se na hradě začala zjevovat jakási mužská postava, která prohledává dodnes hrad. Jestliže tam však byl nashromážděný poklad, zřejmě jej rozebrali ti, kteří hrad během staletí rabovali. Přízrak záhadného muže tedy hledá zcela marně.