V Táboře provedli měření hlučnosti havranů. Víme, jak dopadlo!

Havraní invaze v Táboře. Město nechalo provést měření hlučnosti (zdroj město Tábor / foto Luboš Dvořák)

TÁBOR – Města stále častěji osidlují velká hejna havranů a svými hlučnými projevy či výkaly obtěžují jejich obyvatele. Taková situace se již dlouho řeší i v Táboře. Vznikl zde požadavek od občanů, aby město zajistilo provedení studie vlivu hlasových projevů havranů na psychiku lidí žijících v blízkosti hnízdišť. Jak dopadlo její vyhodnocení se dozvíte v následujících řádkách.

Jak sdělil Jiří Rozum z městského Odboru životního prostředí, takovou studii nebyla schopna žádná organizace nabídnout. Zvuky způsobené hlasovými projevy zvířat totiž nelze považovat za hluk ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví, a pro tyto zvuky nejsou stanoveny imisní hygienické limity.

Národní referenční laboratoř pro komunální hluk při Státním zdravotním ústavu v Ostravě městu nicméně nabídla, že provede srovnání s průmyslovým hlukem. „Loni v listopadu schválili radní provedení měření v ulicích Zborovská a Buzulucká a v jejich okolí, později byl připojen požadavek Základní školy Zborovská na měření hluku v učebnách školy. Měření hluku se uskutečnilo na konci května 2019, to jest v době vyvádění mláďat,“ uvedl mluvčí města Tábor, Luboš Dvořák.

Z expertizy vyplývá, že pokud by byly hlasové projevy havranů hodnoceny podle vztahů pro obtěžování průmyslovým hlukem, bylo by možné hlukové zatížení lokality označit za neakceptovatelné. „Jinými slovy, kdyby takový hluk způsoboval průmysl, byl by to hluk nadlimitní,“ uvedl Jiří Rozum.

Jaká budou opatření?

Reálné jsou dvě možnosti. Buď plašení havranů v době na počátku hnízdění sokolnicky cvičeným dravcem (káně Harrisova), nebo prodloužení doby shazování hnízd a zapojení většího počtu stromolezců. To znamená vytvoření většího tlaku na populaci.

„Shazování hnízdních zbytků už se ve městě dělo, pokračovat bude v první polovině února 2020. Plašení sokolnickým dravcem ve městě je komplikovanou činností. Káně Harrisova je asi jediným druhem, který je schopen účinně havrana zaplašit a je schopen operovat v zastavěném území. Dostupnost tohoto dravce je problematická. Je nezbytná nepřetržitá přítomnost dravce v lokalitě po dobu nejméně 3 až 5 dnů. Rozsah hnízdiště si vynutí použití více jedinců. Město Tábor plánuje čtrnáctidenní plašení, které vyhodnotí,“ popsal tiskový mluvčí města Luboš Dvořák.

Z města je nevyženeme, říká Jiří Rozum

Havran polní je zejména v době hnízdění vázaný na lidská sídla, přičemž důvody jeho chování nejsou známy – mimo potravní nabídky rozhoduje zřejmě ochrana před predátory a další faktory. „Vymístění“ havranů ze současného hnízdiště není možné. S havraními koloniemi bojuje asi dvacet měst v České republice, v Jihočeském kraji k nim patří i České Budějovice. V Táboře žije zhruba dvě stě párů, v Chrudimi asi osm set. „Jedno víme určitě, havrany z města vyhnat nedokážeme,“ dodal Jiří Rozum.