Na Vánoce dlouhý noce: Jaká je vlastně jejich historie, jak vznikly zvyky a obyčeje?

Vánoční motiv

Pohanský slunovrat – období zimní a letní rovnodennosti – byl kdysi událostí velmi očekávanou. Byl to symbol návratu slunce, takže se k němu váže mnoho pověr, tradic, ale i písní. S nejvyšší pravděpodobností se toto období stalo základem současných Vánoc.

Historie svátků

Není zvláštní, že se křesťanská církev nepokusila pohanské zvyky vypudit? Zřejmě ano, jenomže tyto tradice byly tak zakořeněné, že prostě nešly jen tak vymazat. Křesťané toho raději využili a Vánoce byly uznány coby církevní svátky ve 4. století. Přibližně v 16. století se začaly slavit v takové podobě, v jaké je v podstatě slavíme doposud.

Najít přesné datum

Křesťané chtěli tedy pravidelně uctívat narozeniny Ježíše, jenomže z evangelií nebylo možné zjistit přesné datum. Zvolen byl nakonec 25. prosinec. Tento den byl významný i ve starém Římě, protože slunce nabíralo novou sílu a tento den se tak stal pro uctívání Krista nejvhodnější – Ježíš tak mohl zůstat “Světlem světa”.

Je jisté, že v jiných náboženstvích slaví Vánoce v jiných obdobích, ale ani to není pravidlem. Ostatně dnes již se nevyhneme tomu, že se staly tyto svátky záležitostí více komerční než duchovní. Nic tomu nepomůže volání po větší duchovnosti a jejímu probuzení – a tento trend, jak se zdá, bude pokračovat i nadále.

Svátky míru a pohody?

Pro ateisty nemají Vánoce církevní význam, ale vnímají je pozitivně jako svátky klidu a spokojenosti – vánoční stromeček, dárky, cukroví, kapr s bramborovým salátem.

Vánoce, ať už je slaví křesťané, ateisté, pravoslavní nebo židé, by měly být po celém světě svátky klidu a pohody. Je na každém z nás, jestli si je chceme takové udělat nebo jen stresovat. Tato rada je sice jednoduchá, ale jistě si každý uvědomí, že není lehké toto naplnit.

Zvyky a obyčeje

Vánoční stromeček. Kde se vzala tato tradice? Lidé ve starověku spojovali kult Slunce s kultem matky a s rituálním kultem stále zelených stromů – na ně věšeli různé ozdoby, a to nejprve venku a později i doma.

V pohanství má svůj původ i vánoční pečivo a cukroví. Pohané pekli na počest svých bohů pečivo v podobě pletenců (dnešní vánočka).

Věštění

Naši dávní předkové slavili v tento čas nadějný začátek dalšího roku, proto bylo možno i nahlédnout věci budoucí. Odpradávna se věštilo z rozkrojených jablek, svíček na míse s vodou nebo roztaveným olovem. Existovala i řada jiných pověr a pranostik. Různé obyčeje, jak je líčí kupříkladu K. J. Erben nebo Božena Němcová, měly sloužit jako svým způsobem sympatetická magie – a příznivě tak ovlivnit následující rok (hlavně úrodu).

Dárky

Opět se objevují i za dob pohanských, ale nedílnou součástí Vánoc se staly až v 19. století. Právě proto se tyto svátky staly jedním z nejziskovějších období roku. Předávání dárků byl běžný zvyk u Saturnálií, starobylého svátku, který se konal na konci prosince.

Původ slova

A jaký je vlastně původ slova Vánoce? Podle všeho pochází z němčiny a původní název zněl “svatá noc”. Staré německé slovo Weihnachten si naši předkové počeštili: první část převzali beze změny a druhou upravili (weihen – zasvětit, nachten – stmívat se, Nacht – noc).

Ale ať už slavíte svátky jakkoli, budiž vám přáno prožít je co nejšťastněji, v klidu a míru.