Mimořádný historický objev čeká na zásah restaurátorů

Nálezová situace po provedení sondy v roce 2005

PLZEŇSKO – Je tomu již několik měsíců, co po 343 letech v západním průčelí kostela bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích opět spatřil světlo světa vzácný pozůstatek z doby dávno minulé.

Tou byl doposud neznámý, po konstrukční stránce zcela ojedinělý románský portál a o něco později překvapivě pod zazdívkou nalezený i reliéfní tympanon, tedy polokruhová plocha na dveřmi portálu ozdobená reliéfy. Tento mimořádný nález souvisí s restaurátorskou obnovou raně barokního portálu, který byl v roce 1666 vložen do monumentálního portálu románského.

Na základě výzkumu lze předpokládat, že portál byl budován ve dvou fázích od 50. až 60. let 12. století. Dokončen byl pravděpodobně v 70. letech. 12. století. Tympanon je svou výzdobou a rozměry i v cisterciáckém prostředí jedinečný. Plaskému nálezu je blízký tympanon ze zaniklého francouzského cisterciáckého konventního kostela v Sturzelbronu (1143) a také tympanon z původního kostela sv. Mikuláše v polské Konskii. Oba jsou však relikty již zaniklých staveb, a tak tympanon v Plasích si oproti nim zachoval tu jedinečnost, že se nachází na původním místě.

Tympanon

Na další vyjímečnost vzácného nálezu upozornil garant NKP (Národní kulturní památky) Zdeněk Chudárek: „Zvláštností výzdoby plaského tympanonu je dvojice procesních křížů, které se nachází po stranách. Obvykle se totiž kříž umisťoval do centra pole. Tympanon tak může symbolizovat dvě formy života, a to života pozemského a věčného. Kříže jsou doprovázeny výraznými motivy stromů, které možná symbolizují život i smrt (listy druhého ze stromů tvoří ve vrcholu kříž). Kruhové emblémy nad rameny křížů představují patrně nebeská tělesa (slunce, měsíc), emblémy po stranách při dolním okraji tympanonu souvisí se základním dělením tympanonu. Nápadná je zvláště rozeta (růžice), která snad symbolizuje vegetaci ráje.“

Nyní čekají tuto vzácnost odborné restaurátorské práce. Ve čtvrtek 5. prosince 2019 proběhlo první jednání komise, kterého se zúčastnili odborníci různých pracovišť Národního památkového ústavu, zástupkyně Plzeňského biskupství a zástupce Akademie věd ČR. Ti mají před sebou nelehký úkol. Tím je stanovení citlivé koncepce restaurátorského zásahu na románském portále s ohledem na zachování dalších cenných historických částí této památky, vzniklých v pozdějších dobách.

Zdroj fotografií: Národní památkový ústav

Z uměleckohistorického hlediska se v našem prostředí jedná o unikátní objev, který – pokud tomu nebudou bránit dílčí skutečnosti – by měl být pro svou jedinečnost, symbolický význam a uměleckou kvalitu prezentován. Komise má také poskytovat v průběhu realizace odbornou pomoc a konzultace restaurátorům a dohlížet na úspěšné naplnění koncepce.