Tajemství kláštera Svatá Dobrotivá: Pověst o zvláštní návštěvě u zakladatele kláštera

Klášter Svatá Dobrotivá

Augustiniánský klášter Svatá Dobrotivá (původně se jmenoval Zvěstování Panny Marie) ve středočeské obci Zaječov na okraji severních Brd zažil řadu vzestupů a pádů. Stal se během své historie významným poutním místem a obestírají jej zajímavé legendy.

Zvláštní návštěva

Byl založen Oldřichem Zajícem z Valdeka, a to prý na základě jeho snové vize (jinak pak jako dík za vítězství Přemysla Otakara II. nad uherským králem Bélou IV. v bitvě u Kressenbrunnu).

V noci 24. března 1262 měl pan Oldřich zvláštní sen. U lůžka se mu zjevili dva štíhlí, nezvykle vysocí muži v bílém, a ty pan Oldřich odhadl jako posly boží. Oblékl se a následoval je ven, kde však byl uchopen záhadným vírem. Tím byl přesunut asi hodinu cesty od hradu, do údolí s ostrovem. Tam se mu zjevila Panna Marie, která si přála, aby nechal postavit klášter k její cti na určeném místě v údolí. Za chvíli se opět zjevila také dvojice mužů, když však pán z Valdeka vyslechl Mariino přání, všichni zmizeli.

Zajímavé je, že pan Zajíc si nebyl s určitostí jist tím, kdo ho vlastně navštívil, museli se mu představit jako apoštolové Petr s Pavlem. Ostatně hned nepoznal ani Pannu Marii, viděl dívku s velkou září v obličeji – tu mu zase představili apoštolové. Bezesporu šlo o zvláštní setkání.

Založení kláštera

Každopádně – v květnu roku 1263 byl klášter otevřen a v chrámu Zvěstování Panny Marie byla umístěna raně gotická soška Panny Marie, která do té doby trůnila v hradní kapli, a kterou obestírala pověst zázračné přímluvkyně.

Zásadní význam měla Panna Marie pro rod Zajíců z Valdeka – byla jeho předsmrtným znamením – zjevovala se podle legendy ve snu tomu členu rodu, který měl brzy zemřít.

Historie kláštera a jeho přejmenování

Klášter se postupně rozrůstal, prý největšího rozkvětu dosáhl za Karla IV. Kolem roku 1500 se po poškození kláštera husity ujali opravy Zdeněk Lev z Rožmitálu a Jan z Hazmburka. Další opravy pak v 17. století organizovali a finančně zaštítili Habsburkové.

Další významnou události je to, jak klášter přišel ke svému nynějšímu jménu. Ve 14. století přivezl totiž Oldřich z Valdeka (pravnuk výše uvedeného Oldřicha) z Itálie ostatky svaté Benigny. Tato světice byla voršilka, která byla za obhajování křesťanství roku 449 umučena v Kolíně nad Rýnem.

Jakmile dorazila schránka s ostatky, byla zhotovena soška světice – jednalo se o dívku v alabastrových šatech, která mezi zkříženými pažemi třímala palmovou ratolest a hlavu jí zdobila vítězná korunka.

Tato poněkud zvláštní soška měla část ostatků uloženou přímo na sobě – ve speciální skříňce umístěné na prsou. Jelikož Benigna znamená dobrotivá, byl klášter přejmenován na Svatou Dobrotivou.

O poutích se prý v klášteře odehrálo mnoho zázraků – zázračných uzdravení a podobně.

Další osud kláštera

Klášter byl zrušen v dubnu 1950 a sídlil zde 52. pomocný technický prapor. Dnes je prý největším zázrakem to, že klášter stále stojí – je ovšem od roku 1990 vrácen augustiniámům a postupně opravován.