Již více než šest set let se prý duše dalajlámy, když nadejde čas, vydává na pouť, aby se vždy znovu vrátila

Dalajláma

V roce 1935 byl dočasný regent Tibetu, který zemi vedl nejen politicky, ale i nábožensky v době, kdy byl Tibet bez dalajlámy, zneklidněn. Pozemské bytí totiž opustil Gyalwa Rinpoche, jak se dalajláma jmenoval v tibetštině, již před dvěma lety.

Hledání následníka

Indicie, které by mnichy zavedly k jeho dalšímu vtělení, stále nepřinášely výsledky. Hledání dítěte byla mysteriózní záležitost, protože Tibeťané jsou přesvědčeni, že se vždy narodí dítě, následník předchozího dalajlámy, který se usídlí v paláci Potála na svaté chrámové hoře ve Lhase.

Posvátné jezero Lhamo Latso

Od roku 1391, kdy první Gyalwa Rinpoche nastoupil na lví trůn, se reinkarnoval v nepřetržité řadě až do dnešních dnů. Při smrti dalajlámy v roce 1933 se sice objevila znamení: několik dní po jeho smrti se jeho obličej otočil k východu, a přibylo pár dalších známek, bylo však třeba nalézt více indicií, aby se hledání dalo lépe vymezit.

Dočasný regent se tedy vydal k posvátnému jezeru Lhamo Latso, a poté, kdy se u jezera několik dní modlil a meditoval, uviděl svým duševním zrakem klášter se zelenými a zlatými střechami a dům z tyrkysově modrých cihel. Při dalším výjevu uviděl tento dům detailně a dokázal i rozeznat psa rodiny, která tam žila. Konečně tu byl záchytný bod.

Objev

V následujícím roce konečně jedna ze skupin lámů a dalších hodnostářů našla místo, které odpovídalo vizím regenta. Byly to zelené a zlaté střechy kláštera Kumbun, stejně jako dům s tyrkysově zbarvenými cihlami v blízké vesnici Taktser. A co bylo nejpodstatnější: v domě žila rodina s chlapcem, kterému bylo něco přes dva roky.

Navštívili tedy rodinu, aniž by sdělili skutečný důvod svého příchodu. Regent se převlékl za sluhu a vše pozoroval zpovzdálí. Rodiče pozvali skupinu do domu, regenta do místnosti sloužících, kde objevil tohoto malého chlapce.

Když jej dítě spatřilo, rozeběhlo se k němu. Regent měl kolem krku růženec, který patřil zesnulému dalajlámovi, a zdálo se, že jej chlapec poznal, protože se po něm natáhl, že prý ho chce zpět. Růženec mu byl slíben, když na oplátku řekne, kdo je. Chlapec odpověděl, že je Sera-aga, což v místním dialektu znamenalo “láma ze Sery”.

Chlapec si s regentem dlouho povídal, přičemž používal mnoho výrazů z oficiální mluvy tibetského dvora, a to přesto, že nikdo z rodiny ani z okolí takto nemluvil. Skupina pak strávila s chlapcem celý den a s rostoucím zájmem jej pozorovala. Když se druhého dne vydali nazpět do Lhasy, chlapec prosil, aby jej vzali s sebou. K absolutní jistotě však bylo třeba ještě několika věšteb. Všechny dotazy pak potvrdily malého chlapce jako novou inkarnaci Gyalwy Rinpoche.

Čtrnáctý dalajláma

Nakonec byli účastníci hledání zajedno: čtrnáctý dalajláma, duchovní i světský vládce Tibetu, byl nalezen. V roce 1940 byl chlapec posazen na lví trůn v paláci Potála.

Jakkoliv to možná zní neuvěřitelně, již více než šest set let se prý duše dalajlámy, když nadejde čas, vydává na pouť, aby se vždy znovu vrátila.