Superšéf Zdeněk Pohlreich míří do Chrudimi! Co zvládne za 24 hodin změnit?

Jakub Čáslavka je zároveň kuchařem, číšníkem, i majitelem restaurace U Václava. I když bojuje na několika frontách, zjišťuje, že na konci měsíce domů odchází jen s několika stokorunami v kapse. Celý tým restaurace je konfrontován se svou situací nemilosrdně a pravdivě. Otázkou zůstává, v kom tzv. bouchnou saze, a kdo bude mít nakonec ten správný tah na branku a přežije peklo čtyřiadvaceti hodin!  

Jak totiž v úvodu pořadu majitel vysvětluje: „Nikdy se nechci stydět za to, že hospoda u Václava je moje.“ Ovšem ani tohle předsevzetí nestačí k tomu, aby koncept fungoval, spíš naopak. Majitel štědré porce dotuje ze své kapsy, v podniku je neustále, čas na rodinu nemá. A to vše bez valného výsledku. Není se co divit. Polévka za deset korun? “To platíš víc za prášky na žaludek, než za to, co jíš… Nedokážu si představit, jak vytvořit ziskové podnikání na tom, že někomu dáš polévku za deset korun,“ nechápe později cenovou politiku sám Pohlreich.

Důležitým úkolem je zjistit v naprostém utajení veškeré informace o provozovně a následně se skutečnostmi seznámit i hlavní aktéry. Naučit kuchaře jinému přístupu k vaření. Což probíhá pod taktovkou Zdeňka Pohlreicha v pojízdné kuchyni pořadu Superšéf a dochází k restartu nefunkčního konceptu celé restaurace. Rychle, bez zbytečných prostojů. Čas totiž pořád běží. Teď, hned, okamžitě.  

V převleku za řemeslníka se Zdeněk Pohlreich vydá se svými kolegy na oběd do restaurace U Václava. Zjistí, že vše není tak, jak by mělo být a právě díky převleku se mu podaří odkrýt nešvary, které je třeba změnit. A jak komentuje hned při vstupu do prostor restaurace: „To je špatný, smrdí tu z větráku přepálený tuk, hned jak sem vlezeš. Dobrá restaurace má vonět. Čistotou a dobrým jídlem. To tady není.“ Po ochutnávce jídla je ještě víc v šoku z toho, že něco takového na talíř dostal: „Já myslel, že takové jídlo se už nedělá. To si mám dát a vrátit se do práce? Přesně tenhle přístup totiž zabil českou gastronomii. Smažené, utopené v tatarce… Všechno špatně.“

„V Chrudimi mě nejvíc bavilo, že ze začátku s námi vlastně nikdo nechtěl mluvit a nakonec se to  celkem  podařilo,“ hodnotí Pohlreich průběh své chrudimské mise. A právě i o tom pořad Superšéf je!