Vsetínské sestry mají za sebou tisícovku odběrů. Občas to bylo dramatické, přiznávají

Foto: Vsetínská nemocnice

VSETÍN – Pět set odběrů v terénu, pět set u pacientů na odděleních. Takový dvouměsíční „zápřah“ za sebou mají zdravotní sestry ze Vsetínské nemocnice. V sanitkách trávily dvanáctihodinové směny, a přestože byli lidé většinou vstřícní, mají za sebou i dramatické okamžiky. Výjezdy pro ně skončily o víkendu, testovat se bude už jen v nemocnici na základě rozhodnutí lékaře.

Sanitky se sestrami provádějícími odběry u pacientů s podezřením na koronavirus vyjely ze Vsetínské nemocnice poprvé v neděli 8. března. „V některých nemocnicích byla zřízena stacionární odběrová místa, vyšetřovací stany nebo buňky, v našem okrese vznikl mobilní odběrový tým. Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje poskytla speciální sanitku s řidičem, nemocnice do týmu doplnila sestru, vlastně jsme byli prodlouženou rukou hygienické stanice,“ vysvětlila ředitelka Vsetínské nemocnice Věra Prousková.

Staňte členy FB skupiny Život ve Zlínském kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne. Zpravodajství o nákaze koronavirem přinášíme ve speciálu Koronavirus on-line.

Sestry, které pracovaly v první linii, otestovaly v terénu 465 pacientů. Vzhledem k počtu onemocnění v regionu tak lze konstatovat, že pravděpodobně byly v kontaktu s téměř všemi pozitivními pacienty vsetínského okresu. „Zejména v prvních týdnech bylo požadavků na provedení odběrů tolik, že mnohdy byly na cestě celou dvanáctihodinovou směnu a do nemocnice se vracely pouze k doplnění zásob. Je obdivuhodné, jak se sestry, které standardně pracují třeba v ambulanci u lůžka, dokázaly ze dne na den přizpůsobit epidemiologickým i pracovním požadavkům a podmínkám a zvládnout tuto situaci s profesionalitou, empatií a grácií,“ ocenila ředitelka nemocnice.

Sestry vyjížděly nejen na Vsetínsko, ale také na Meziříčsko, Rožnovsko a Valašskoklobucko, několikrát vypomáhaly také ve Zlíně. Odebrané vzorky pak odvážely do akreditované laboratoře. „Do sanitky jsme si brali veškerý potřebný odběrový materiál, za dobu trvání se několikrát změnil způsob provádění odběrů,“ vysvětlil náměstek pro ošetřovatelskou péči Vsetínské nemocnice Pavel Šupka.

Jednou se hledal překladatel z mongolštiny, jindy museli pomáhat strážníci

Dvanáctihodinové výjezdové služby nebyly rozhodně žádný med. „Už jen celodenní pobyt v ochranném obleku, v respirátoru, se štítem, to není nic příjemného. Ale lidé byli většinou vstřícní a spolupracující, občas nám nabízeli i kávu či něco dobrého na zub, což jsme pochopitelně museli odmítat,“ nastínila vrchní sestra ORL Andrea Adámková, která absolvovala bezmála deset služeb.

Nechyběly ani dramatičtější situace. Jednou musela u odběru asistovat městská policie, k dalšímu zas bylo potřeba přivolat překladatele z mongolštiny.

Několikrát se výjezdové týmy musely vypořádat i s přítomností nejrůznějších domácích mazlíčků. „Jednou nás pes nechtěl pustit do domu a nevypadal moc kamarádsky. Situaci ale zachránil řidič sanitky a nějak jsme to společně zvládli,“ dodala s úsměvem Andrea Adámková.