Sucho trápí republiku, letos dříve než jindy

Jednolité lány stejných plodin budou od příštího roku zakázány. Rozmanitá zemědělská krajina má vrátit vodu a život do přírody. Foto: Juraj Aláč

Varování před suchem vydali hydrometeorologové letos už v dubnu, dříve než v předešlých letech. Může za to nejen nedostatek srážek během zimy, kdy tající sníh na jaře nedoplňuje podzemní vody, ale i nepředpokládaný vývoj počasí. Podle meteorologů u nás pořádně nepršelo pět let.

Zásobování obyvatel pitnou vodou ohroženo není, a to díky zásobám v přehradních nádržích, které jsou naplněny na devadesát procent, aktuální průtoky na řekách jsou ale pod deseti procenty dlouhodobého průměru. Vyplývá to z informací Ministerstva zemědělství, které sucho v krajině monitoruje a prostřednictvím řady projektů zmírňuje už několik let. Projevy sucha se snaží řešit společně se státními podniky Povodí a Lesy ČR. „Často slýchám, že se máme zaměřit pouze na zadržování vody v krajině. Naprosto souhlasím, že stav půdy a krajiny je pro zadržení vody nezbytný, ale takové vody se nenapijeme. Proto musíme mít i velké nádrže, které zajistí zásobování pitnou vodou při několikaměsíčním suchu. S ohledem na vývoj klimatické změny se nemůžeme soustředit jen na jednu část, ale musíme dělat vše současně. Boj se suchem je komplexní záležitostí, ke které musíme zodpovědně přistupovat v každé oblasti,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Jedním z důležitých opatření ke zlepšení stavu krajiny je například omezení maximální výměry jedné plodiny na 30 hektarů. Od letoška platí toto omezení na půdě ohrožené erozí, tedy zhruba na 600 tisících hektarech. Od příštího roku bude platit na veškeré půdě v celé republice.

Jednoduchá opatření pro udržení vody v krajině

V posledních desetiletích zmizela z českých polí většina remízků, mezí, větrolamů, malých mokřadů a dalších zelených bariér, které napomáhaly udržovat vodu a tím i život v krajině. Půda dnešních obhospodařovaných polí je „mrtvá“, bez potřebných půdních organismů, jako jsou žížaly či stonožky, zato s přemnoženými hlodavci, kteří nemají v okolí polí přirozené nepřátele – dravce a predátory. Vzniká tak situace, kdy jsou zemědělci nuceni používat stále více chemie pro udržení výnosů. Řešením pro zmírnění sucha v zemědělských oblastech přitom může být jednoduché vybudování polní cesty, vysázení větrolamu, vznik remízku, malé vodní nádrže nebo mokřadu. Za poslední dva roky Ministerstvo zemědělství investovalo do pozemkových úprav 3,9 mld. korun, na letošní rok má zatím připraveno 1,3 mld. korun. Pro loňský a letošní rok ministerstvo původně přidělený rozpočet navýšilo o 410 mil. korun.

Domácím řešením mohou být koupací jezírka a biotopy

Některé obce v republice už v květnu zakázaly napouštění bazénů a zalévání zahrad pitnou vodou. Kvůli malé kapacitě vrtů nebo vodojemů chtějí oddálit situaci z minulých let, kdy lidem vyschly vodovodní trubky a pro vodu museli k cisterně. Rozmach v posledních letech zažívají tzv. koupací jezírka a biotopy. Ty jsou náhradou za bazény, ale fungují bez chemie. Voda je v nich po celý rok a její čištění zajišťují rostliny a případně ryby za pomoci jednoduchého oběhu vody. Právě úspora vody na zahradách je jednou z možností, jak veřejnost naučit šetřit vodou a motivovat k udržování vody v okolní krajině. Voda jako nenahraditelný zdroj života nutně potřebuje dobré hospodáře.

 

JEDNODUCHÁ PRAVIDLA, JAK UDRŽET VODU NA ZAHRADĚ:

Zelené střechy

Výsadba stromů a keřů

Suché zídky, terasy, visuté zahrady

Budování příkopů, prohlubní a tůněk zachytávajících vodu

Nesklizené listí, mulč okolo stromů, vyšší seč

 

Vzhledem k extrémnímu suchu se můžeme zaměřit na opatření pro zadržení vody v krajině – třeba jen malou drobností:

Podpora retence (úspory) vody na zahradách:
– Zelené střechy (existují i dotační programy).
– Výsadba stromů (nejlépe těch ovocných).
– Pestrá výsadba keřů (půda díky zeleni drží více vody a není tak suchá, pestrost rostlin a živočichů celkově udržuje vodu v krajině).
– Suché zídky, terasy a visuté zahrady (umožní rostlinám žít pouze z dešťové vody, byť jsou srážky skoupé).
– Nesklizené listí (listí je též potravou pro žížaly, které provrtávají v půdě chodbičky, jimiž se může voda dostávat do hloubky, hmyz ukrývající se v listí je důležitou potravou pro ptáky).
– Čím více vyšších rostlin, vyšší trávy je na zahradě, tím více horizontálních srážek se zachytává.
– Budování svejlů (swale) – příkopů, prohlubní, struh, průlevů či malých tůněk (zadržují dešťovou vodu a poté ji postupně uvolňují).
– Voda z okapů, která se již nezachytí pro např. zalévání a využití dešťové vody, stéká do svejlů, tůněk a příkopů.
– Dešťová zahrada (rain garden) je prohlubeň v terénu, do které stéká voda z okolí a je v ní zadržována (můžou v ní být i speciální rostliny).
– Tlející materiál v záhonech (dřevo, seno, kůra – pomáhá udržovat vlhkost v záhoně, dřevo se při rozkladu mění na měkký materiál, který nasává vodu jako houba).
– Mulčování (obsypání nebo pokrytí okolí rostliny přírodním materiálem – štěpka, posekaná tráva, listí; mulčování zadržuje v půdě vodu, brání větrné i vodní erozi půdy).
– Vysoké (okrasné) trávy a stepní zahrady (eliminují zalévání, zachytávají srážky).
– Kvetoucí podrost ovocných stromů (potvrdilo se, že na kvetoucím podrostu ovocných stromů se zadržuje voda a zároveň se významně omezuje výskyt hmyzích škůdců, především mšic na ovocných dřevinách).
– Stromy, keře a trvalky (zejména suchomilné) budou v budoucnosti lepším řešením než trávník, nepotřebují zalévat
– Podpora ekologického zemědělství (např. nákupy BIO výrobků), nýbrž se v rámci něj lépe a více dodržují osevní postupy, pravidla ekologického zemědělství, střídání plodin a případně alespoň eliminují chemické postřiky a pesticidy.

Jak vysadit větrolam: ZDE

Jak se bránit suchu: ZDE 

Jak hospodařit s dešťovou vodou: ZDE